Německé historické muzeum, Berlín, 24. 5. – 23. 11. 2025

Na expozici o výstavách, které evropské obyvatelstvo informovaly o nacistických zločinech v letech těsně po druhé světové válce, jsem nešla kvůli tomu, že by mě vysloveně zajímalo téma vystavování násilí. Spíše kvůli tomu, že výstavy v Německém historickém muzeu v Berlíně jsou vždy skvělé a muzeologicky odvážné. Expozice Gewalt ausstellen v sobě navíc skrývá i velmi aktuální politický podtón. Věnuje se pěti výstavám, které proběhly v letech 1945–1948 v Londýně, Paříži, Liberci, Varšavě a Bergen­-Belsenu a jež pro evropské návštěvníky znamenaly vůbec první seznámení s hrůzami koncentračních táborů. Ani díky obsáhlé fotografické a filmové dokumentaci tenkrát ale mnozí nechtěli uvěřit, že k něčemu takovému mohlo dojít, jak dokazují novinové články na aktuální výstavě v Berlíně. Zarážející je také fakt, že mnohé z těchto prvních prezentací zcela opomíjely náboženskou a etnickou příslušnost obětí nacismu; to se týkalo například výstavy v Londýně, jejíž organizátoři se obávali stále přítomného antisemitismu v britské společnosti. Liberecká výstava v září 1946 zase primárně posilovala český poválečný nacionalismus. Dnes se jedná o těžko uvěřitelnou skutečnost, protože koncentrační tábory máme úzce propojené s násilím na židovském a romském obyvatelstvu, berlínská expozice Gewalt ausstellen ovšem příhodně ukazuje, jak politické a diplomatické zájmy hýbou narativem legitimizujícím (aktuální) válečné operace, které se ve světě dějí.