Česko bývá zcela právem označováno za nekriticky proizraelský stát – a dnes to platí více než kdy jindy. Jakkoliv je ale český postoj při hlasování mezinárodních organizací ojedinělý a Česká republika se jím opakovaně vyčleňuje z většiny západních zemí Evropské unie, je třeba dodat, že se český proizrael­­ský diskurs v lecčems potkává s tím německým. Německý přístup by dokonce v určitých ohledech (zatím) nebyl přijatelný ani u nás – dochází například ke zneužívání boje proti antisemitismu k démonizaci propalestinských projevů, včetně pouhého vyjádření solidarity s trpícími v Gaze, nebo k označování kritiky Izraele jako výrazu protižidovského resentimentu. A právě fenoménu „zneužívání boje proti antisemitismu v Německu“ se věnuje studie Morální panika a represe (Moral Panic and Repression, 2024) italské socioložky a politoložky Donatelly della Porta.

Nenávist, nebo kritika?

Autorka využívá konceptu morální paniky, aby na několika konkrétních příkladech ukázala, jak instrumentálně a represivně se v Německu zachází s takzvaným novým antisemitismem. Následně analyzuje dynamiku, která umožňuje stigmatizovat za údajné protižidovské výstupy antirasistické intelektuály, vědce či umělce včetně těch, kteří jsou sami Židé. Hned v úvodu připomíná, že aktuál­ní situace vedla skupinu akademiků dokonce k tomu, že vytvořili „Archiv umlčování“, obsahující případy, kdy se vědci a vědkyně za své propalestinské výroky…