V srpnu tohoto roku napsala novinářka Natasha Singer pro The New York Times článek „Goodbye, $165,000 Tech Jobs. Student Coders Seek Work at Chipotle“ (česky vyšel v Respektu pod názvem „Sbohem, lukrativní místa programátorů. Absolventi informatiky si hledají práci i v rychlém občerstvení“). Autorka v něm uvádí, že od počátku druhé dekády tohoto století vyzývali miliardáři, technologičtí manažeři i američtí prezidenti mladé lidi, aby se učili programovat, s tím, že tak zvýší své šance získat dobře placené zaměstnání a zároveň podpoří ekonomiku. V důsledku prudkého nástupu programovacích nástrojů založených na umělé inteligenci však v poslední době prudce vzrostla míra nezaměstnanosti absolventů oborů informatika a počítačové inženýrství. Aktuálně je dokonce více než dvojnásobná ve srovnání s nezaměstnaností absolventů dějin umění.

Optimistická nota

Co přesně se v této oblasti změnilo? V době zmíněných výzev technologické společnosti poptávaly „ruce“ – co nejvíce lidí na psaní kódu. Pak se však objevily generativní nástroje, které dokážou během několika sekund vytvořit velké bloky kódu a rovnou je otestovat. Dnes je tak výhodnější mít malý tým seniorních zaměstnanců, kteří umějí napsat správný prompt, zkontrolovat AI výstup a zasadit ho do celkové architektury softwaru. Vlivem nástupu umělé inteligence tak prakticky…