Wikipedie byla založena v roce 2001 podnikatelem a aktivistou Jimmym Walesem a filosofem Larrym Sangerem. Základní myšlenkou bylo – a stále je – umožnit co nejvíce lidem dostat se k informacím a znalostem. A to bez reklam, neboť slovy Wikipedie má být „chrámem mysli“: „A v chrámu nejsou žádné billboardy.“ Za čtyřiadvacet let okolo všech jazykových mutací největší internetové encyklopedie vznikly komunity lidí, kteří vytvářejí hesla, případně je editují. Wikipedie přitom stále funguje na dobrovolné bázi a nehierarchicky – s trochou nadsázky by se dalo říct, že v současnosti jde o jedinou funkční anarchii. Ačkoliv se o správu a financování encyklopedie stará Wikimedia Foundation se sídlem v San Francisku, do samotných hesel nesmí zasahovat.

Výsledkem je médium, které není závislé na žádném oligarchovi a je tvořeno pouze lidmi pro lidi. Nejspíš i proto je Wikipedie v diktaturách zakázána či omezována. Od Turecka, kde blokování Wikipedie zastavil až Ústavní soud, po Rusko, kde místní odnož Wikimedia Foundation čelí vysokým pokutám cenzurního úřadu Roskomnadzor. V prosinci 2022 byl dokonce v Bělorusku zatčen Mark Bernstein, editor ruskojazyčné Wikipedie, za „šíření falešných protiruských informací“.

Za oponou

Plán Elona Muska na vytvoření vlastní encyklopedie, takzvané Grokipedie (podle AI asistenta Groka, fungujícího na síti X), se nezrodil ze dne na den, jak to u tohoto excentrického oligarchy občas bývá. Jde o součást jeho dlouhodobého boje proti Wikipedii. Už v roce 2023 se Musk podivoval, proč Jimmy Wales potřebuje peníze na správu Wikipedie, a následně mu nabídl miliardu dolarů, pokud encyklopedii přejmenuje na „Dickipedii“. Koncem roku 2024 pak vyzýval na své sociální síti X, aby lidé na provoz Wikipedie nepřispívali, neboť se prý posunula příliš doleva. Nazval ji dokonce „Wokepedií“. Jeho výzvy k bojkotu nicméně platformě pomohly. Zatímco do té doby se dary pohybovaly mezi 800 a 900 tisíci dolarů za den, během tří dnů po Muskově výzvě se podařilo vybrat přes 4,4 milionu dolarů.

Důvod Muskovy zášti k Wikipedii je zřejmý: o technologickém magnátovi a oblíbené postavě krajní pravice totiž wikipedisté zdaleka nepíší jen pozitivně. Na anglojazyčné Wikipedii nalezneme informace o jeho porušování covidových pravidel, šíření dezinformací, konspiračních teorií a far­-right propagandy nebo o protestech proti jeho působení v administrativě Donalda Trumpa. Na Wikipedii je také podrobně popsán vývoj sociální sítě Twitter po Muskově akvizici nebo kauza Muskova hajlování během Trumpovy druhé inaugurace. Tyto informace ovšem podrývají Muskovu dlouhodobou snahu o budování kultu osobnosti s image trendy technologického magnáta a vynálezce, který se snaží o zlepšení světa a pochopení vesmíru. Stačí totiž letmý pohled za oponu, aby bylo jasné, že Musk žádný altruista není. Ostatně pracovní podmínky v jeho továrnách nejsou podle výpovědí zaměstnanců o nic lepší než ve skladech Amazonu. Příznačné je, že ve chvíli, kdy tyto informace vypluly na povrch, spustil majitel Tesly a SpaceX virtuální lynč novináře, který s informacemi přišel jako první.

Kontroverze

Přivést na svět alternativní encyklopedii, která by byla protiváhou Wikipedie, ovšem není původní Muskův nápad. Už v roce 2019 investovala Ruská federace téměř dvě miliardy rublů do vlastní encyklopedie, jež měla konkurovat Wikipedii. Důvod byl téměř identický jako v případě Muska: cílem údajně bylo zabránit „šíření nepravdivých či zkreslených zpráv“. Encyklopedie Ruwiki byla spuštěna v roce 2023, avšak čtenáři se dočkali pouze vykradených hesel z původní Wikipedie – pochopitelně bez článků o válce na Ukrajině, vzpouře Wagnerovy skupiny a podobně. Rozdíl oproti původní ruskojazyčné verzi je také v tom, že Ruwiki nemůže editovat každý, nýbrž pouze vládou schválení editoři, čímž zaniká demokratický rozměr Wikipedie jako komunitního projektu.

Zatímco v Rusku k editaci a psaní hesel pouštějí jen poslušné editory, podle Muskovy představy bude jejich práci dělat Grok, tedy AI robot stvořený v roce 2023 a implementovaný nejen do sociální sítě X, ale i do aut značky Tesla. I Grok má přitom za sebou řadu kontroverzí – byl například využíván k hledání antitrumpovských a antimuskovských názorů v Agentuře pro ochranu životního prostředí nebo šířil konspirační teorii o genocidě bílých obyvatel v Jižní Africe (kterou dříve Musk zastával). Letos v červenci pak Musk nechal Groka upravit, aby nebyl „příliš liberální“, načež se o čtyři dny později ukázalo, že robot adoruje Adolfa Hitlera, nebo se za něj dokonce sám označuje. Ve ­stejné době Grok útočil na Donalda Tuska, kterého prohlásil za „pokryteckého hajzla, jenž líže zadek Angele Merkelové a Bruselu“, a popisoval předsedu polské vlády a jeho manželku při různých sexuálních praktikách. Robot tak v podstatě kopíroval výpady Elona Muska proti evropskému Aktu o digitálních službách, který měl regulovat velké internetové giganty.

Můžeme věřit Grokovi?

Lze po těchto excesech, které se staly během pouhých několika měsíců, věřit Grokovi, že při budování Grokipedie nebude přihlížet k názorům svého tvůrce? Nejspíše ne. Technologický oligarcha vznikem Grokipedie sleduje podobné cíle jako Rusko v případě Ruwiki: vytvořit si monopol na informace, a zabránit tak tomu, aby byly na encyklopedii se stamilionovou návštěvností publikovány „nesprávné názory“. Tedy zejména ty, které obsahují kritiku jeho osoby, jeho firem nebo jeho vidění světa. V praxi to znamená blokování informací o diverzitě, LGBTQ+ právech nebo levicových myšlenkách, případně generování pozitivně laděných hesel o autoritářských režimech či osobě samotného Muska.

V době vzniku tohoto textu ještě Grokipedia nespatřila světlo světa. Jedno je však jisté: Elon Musk má strach z nezávislé občanské společnosti, která edituje Wikipedii, a je odhodlán proti ní bojovat.

Autor studuje historii.