V posledních týdnech se frontová linie rusko­-ukrajinské války přiblížila na pouhých pár kilometrů k městu Huljajpole, které bylo v letech 1918 až 1921 centrem odporu rolnických mas proti německým okupantům, bělogvardějcům, bojovníkům za nezávislou Ukrajinu i bolševikům. Zosobněním tohoto hnutí se stal anarchistický vůdce Nestor Machno.

Ve městě, které mělo před ruským vpádem třináct tisíc obyvatel, probíhá závěrečná fáze evakuace – zůstávají zde nanejvýš stovky lidí, naopak přibývá ruských dronů. Ruské útoky tu způsobily značné škody už v předchozích letech. V troskách jsou obytné domy, městské muzeum i řada cenných historických budov. Poněkud kýčovitá Machnova socha z roku 2009, kterou ruské ostřelování poškodilo v květnu 2024, byla sice už na podzim téhož roku zrestaurována, dlouho ale nejspíš nepřežije ani ona.

Osud měst a vesnic na nedalekém Donbase napovídá, že zanedlouho tu nezůstane kámen na kameni. Bojům padnou za oběť i poslední, už nyní nepatrné hmotné upomínky na ojedinělou historickou epizodu, která je dodnes inspirací anarchistům po celém světě. Místní lidé přijdou o své domovy, rodinné památky i staré fotografie a rozptýlí se po celé Ukrajině. Vzpomínky na machnovské hnutí se definitivně přesunou do říše legend a snů.

O záchranu alespoň části movitých památek, rodinných archivů a starých snímků usiluje spolek Huljajpilski starožytnosti. Jeho zakladatel, místní historik Serhij Zvilinskyj, v rozhovoru pro zpravodajský web Ukrajinska pravda nedávno připomněl, že „o machnovském hnutí se tu tak či onak vyprávělo v každé rodině“. Právě anarchistická tradice podle něj přispěla k tomu, že se ve městě před válkou aktivně rozvíjela občanská společnost. Spolek nyní v různých částech Ukrajiny pořádá výstavy, kde se návštěvníci mohou seznámit s informacemi o historii regionu, doplněnými o fotografie a drobné předměty. Tato neúnavná aktivita je obdivuhodná, avšak depresi z blížícího se dovršení zkázy rozptýlit nedokáže.