Nová minisérie Kdysi dávno v Americe, uvedená na platformě Netflix, od své nedávné premiéry sbírá nadšené ohlasy, a to zdaleka nejen kvůli syrovosti, s níž je v ní prostředí rodícího se amerického západu vyobrazeno. Brutální westernový příběh vypráví o jedné z nejnásilnějších etap historie Spojených států amerických a svádí dohromady různorodou skupinu postav. Autorem scénáře je Mark L. Smith, jinak též scenárista oceňovaného westernu Revenant: Zmrtvýchvstání (The Revenant, 2015), režie se ujal Peter Berg, známý svými drsnými realistickými dramaty plnými akce, jako jsou filmy Na život a na smrt (Lone Survivor, 2013) nebo Deepwater Horizon: Moře v plamenech (Deepwater Horizon, 2016), a hlavní role samotářského stopaře Isaaca Reeda se zhostil Bergův dvorní herec Taylor Kitsch.

Mormoni a Indiáni

Vyprávění líčí pionýrské období kolonizace amerického západu a vzájemné konflikty mnoha znepřátelených skupin obyvatelstva, od rozličných kmenů původních obyvatel přes fanatické mormony až po první osadníky. Do drsného prostředí neobydlené divočiny, kam prozatím nevede ani železnice, utíká hlavní ženská hrdinka Sara se svým malým synem, aby unikla před zákonem. Už v první epizodě se ale stane svědkyní brutálního krveprolití, které předurčí budoucí trajektorii osudů protagonistů. Jde o zpracování jednoho z nejkontroverznějších momentů americké historie 19. století: masakr v Mountain Meadows. Tragická událost se odehrála v roce 1857 v jižním Utahu, kam je zasazen i děj minisérie. Skupina mormonských osadníků spolu s domorodými Paiuty tehdy přepadla a povraždila přibližně 120 imigrantů cestujících z Arkansasu na západ do Kalifornie. Incident byl výsledkem napětí mezi mormony a federální vládou USA, rostoucího strachu z vojenského útoku na jejich komunitu, ale také komplikovaných vztahů s Indiány. Původně byl masakr účelově prezentován jako útok domorodců, ale pozdější vyšetřování odhalila klíčovou roli mormonských vůdců.

Tvůrci seriálu čerpali z historických výzkumů a v příběhu pracovali s postavami, z nichž mnohé mají reálný předobraz – například legendární lovec kožešin Jim Bridger nebo druhý prezident Mormonské církve a první guvernér teritoria Utah Brigham Young. Nejedná se tedy o prvoplánovou akční podívanou v kulisách Divokého západu, naopak je patrný důraz na věrné zachycení dobových reálií. Na to dohlížela konzultantka pro domorodé záležitosti Julie O’Keefe, která již dříve přispěla k posílení autentičnosti prostředí ve filmu Martina Scorseseho Zabijáci rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon, 2023).

Cesta mytickou krajinou

Natáčelo se v lokacích v Novém Mexiku, což rovněž přispělo k až naturalistickému vyznění díla. Navzdory pečlivému historickému ukotvení děje nicméně příběh zpracovává aktuální témata typu nebezpečí demagogií a falešných proroků a obecně manipulace s fakty a tragických důsledků, jež to může pro společnost mít. Zobrazení náboženského fanatismu a násilí není těžké číst jako nepřímý komentář ke společenským problémům, před kterými Amerika na začátku druhého prezidentského období Donalda Trumpa stojí.

Série revizionisticky dekonstruuje žánr klasického amerického westernu: zříká se dělení hrdinů na hodné bělochy a zlé Indiány a podvrací idealizované znázorňování života bílých farmářů a hrdinných kovbojů. Místo toho se v centru pozornosti ocitá „dáma v nesnázích“ Sara a její malý syn Devin s tělesným postižením, dále stopař a horal Isaac, vychovaný kmenem Šošonů a pronásledovaný tragickou minulostí, a konečně němá domorodá dívka Two Moons. Ta uprchla z rodné vesnice před zneužíváním a hledá u Sary a Devina útočiště. Tato pro western atypická čtveřice hrdinů na cestě mytickou krajinou Divokého západu potkává další rozmanité figury, přičemž ty nejvyšinutější jako by pocházely z drsných románů Cormaca McCarthyho nebo z některých děl bratří Coenů.

Rozklad

Dynamiku vyprávění dodává také střet dvou protichůdných povah: nihilistického a krutostí světa zlomeného Isaaca a idealistické Sary. Betty Gilpin ji hraje jako křehkou a empatickou bytost, která je však nucena rychle se přizpůsobovat drsnému světu vytvořenému muži, aniž by však i v těch nejvyhrocenějších okamžicích ztrácela lidskost. Série výrazně tematizuje dobové postavení žen ve společnosti a všudypřítomné násilí, kterému byly či mohly být vystaveny. Ale nejen ony – do důsledků je zde doveden i jeden z tradičních westernových motivů: skalpování. To je tu takřka všudypřítomné. Jedné z postav je kupříkladu skalp přišit zpět a ta pak až do konce řeší postupný rozklad amputované a neúspěšně implantované části těla. Zdaleka přitom nejde o jedinou věc, která se tu rozkládá.

Kdysi dávno v Americe navazuje na nejlepší zástupce westernového žánru z poslední doby, jako byla minisérie Angličanka (The English, 2022) nebo film Nepřátelé (Hostiles, 2017). Tato díla důmyslně odhalují krvavé základy, na nichž je mýtus o americkém snu od prvopočátku postaven. V druhé polovině série už sice Peter Berg a jeho tým jedou po předvídatelných kolejích a stěží představitelná fyzická odolnost některých postav lehce sráží zprvu pečlivě budovanou snahu o autentické vyznění příběhu, navzdory tomu se ale seriál nikdy nesnižuje k laciné exploataci. Což je dobře i vzhledem k tomu, o jak násilnou podívanou se jedná. Závěr pak dokáže překvapit svým nejednoznačným vyzněním.

Autor je filmový producent a publicista.

Kdysi dávno v Americe (American Primeval). USA 2025, 8 epizod. Vytvořil Mark L. Smith, režie Peter Berg, kamera Jacques Jouffret, hudba Explosions in the Sky, hrají Taylor Kitsch, Betty Gilpin, Dane DeHaan, Jai Courtney, Shea Wigham, Joe Tippett ad. Premiéra na Netflixu 9. 1. 2025.