Venkov pro francouzské filmaře často funguje jako projekční plátno pro silně autorské estetické experimenty. Tvůrci jako Bruno Dumont či Alain Guiraudie vyobrazují vesnické prostředí s využitím absurdního humoru – jde spíše o metaforický, různými žánrovými vlivy poznamenaný prostor. Ačkoli pracují s neherci a výsledkem jsou často pozoruhodná, uhrančivá díla, objevují se občas námitky, že jim krajina a její obyvatelé slouží jako rukojmí. Například první Dumontův televizní počin Malej Quinquin (P’tit Quinquin, 2015) je ob­­skurním střetem procedurální krimi s bizarní četnickou komedií, žánrové vzorce jsou však rozkládány s až anarchistickou škodolibostí. A i když bývalý učitel filosofie Dumont dříve natáčel vážněji a syrověji pojatá všednodenní dramata z venkovského prostředí, jako třeba Lidství (L’Humanité, 1999), šlo vždy o záhadné, bressonovsky vyprázdněné tvary, jejichž tématem byl člověk coby neuchopitelná bytost. Guiraudieho venkov je někdy místem až mytickým, kupříkladu ve filmu Stát pevně (Rester vertical, 2016), jindy Guiraudie sdílí s Dumontem potměšilý pohled na své vždy poněkud tajemné protagonisty.

Debut režisérky Louise Courvoisier Ty krávo! představuje pravý opak. Třicetiletá autorka zdánlivě obyčejné drama o dospívání zasadila do svého rodného kraje, obsadila místní obyvatele a před kamerou i za kamerou zaměstnala členy své rodiny. Snímek o osmnáctiletém Anthonym, kterému se říká Totone, se odehrává v kraji Jura, kde je důležitější umět řídit traktor než auto a kde řada obyvatel přežívá díky výrobě mléka a sýra. Totone je také synek z farmářské rodiny, ale od úvodní scény je zřejmé, jaké jsou jeho zájmy. Když vyskočí na místních slavnostech nahý na sud a začne tančit, je jasné, že je to floutek, kterého zajímá hlavně pivo a holky. Vystřízlivění přijde, když otec zemře na následky dopravní nehody a Totone se musí postarat o sebe, farmu i sedmiletou sestru.

Takových námětů se v soutěžní sekci Un Certain Regard v Cannes, kde měl snímek premiéru, objevuje mnoho. Debutanti mají přirozený sklon natáčet o tom, co znají. A jednou z hlavních předností snímku je, že Courvoisier využívá znalost prostředí, o němž vypráví, velmi sebejistě. Mísí realistický pohled na své protagonisty s empatií. Totone je po většinu snímku až nesympaticky otupělý mladík bez zodpovědnosti. Když už vymyslí plán, jak se postavit na vlastní nohy a zajistit rodinu, jde o pošetilý nápad vyhrát soutěž o nejlepší sýr typu Comté, a získat tak 37 tisíc eur. Realizace plánu probíhá sice s jistou dávkou entuziasmu, zato však s nulovou trpělivostí a s pomocí nekalých praktik, jako je krádež mléka ze sousedství. A přestože Totone nejspíš začíná něco cítit k dceři farmáře, jehož mléko jeho kumpáni odcizují, zatímco on s ní tráví intimní chvilky, i nadále se chová jako hulvát.

Ty krávo! je v mnoha ohledech nenápadný počin. Není to vyhraněné syrové sociální drama jako od bratrů Dardennů ani „feel good“ počin pro unavené festivalové či mainstreamové publikum. I když to, že částečně plní druhou zmíněnou funkci, mu nelze upřít. Všednodenní snímek, jenž dovede beze zbytku naplnit škatulku „ze života“, si citlivě hraje s některými stereotypy svého žánru. Totone je sice objektivně pohledný mladík, ale sousedka Marie­-Lise působí jako rozená farmářka, co se nebojí tvrdé práce. Už tady vzniká pozoruhodná dynamika počínajícího vztahu, v němž se objevují chvilky sdílené vzájemnosti, ale o romantice nemůže být řeč.

Film Louise Courvoisier není bezútěšným zobrazením vybydleného zemědělského kraje, z nějž se vytrácejí tradice a kde se pár posledních „stařešinů“ předhání v tom, jak vyrobit nejlepší lokální pochutinu. Autorka pozoruje své mladé hrdiny a nesoudí – dává tak jasně najevo, že její ambicí je vyhnout se jak čistě chmurným obrazům rozvratu, tak přebarveným pohlednicím z rurální Francie. A nabídnout pohled, který si dokáže publikum podmanit jaksi mimoděk. Po záplavách přeceňované francouzské festivalové extravaganzy – reprezentované třeba snímky Substance (2024) od Coralie Fargeat či Emilia Pérez (2024) Jacquese Audiarda – je tento pobyt mezi traktory a skotem přinejmenším uklidňující.

Ty krávo! (Vingt dieux). Francie, 2024, 90 minut. Režie Louise Courvoisier, scénář Louise Courvoisier, Théo Abadie, kamera Elio Balezeaux, hudba Charles Courvoisier, Linda Courvoisier, hrají Clément Favreau, Maiwenne Barthelemy, Dimitri Bauldry, Mathis Bernard, Luna Garrett a další. Premiéra v ČR 13. 2. 2025.