Co by měla podniknout popová zpěvačka poté, co vydala veleúspěšné album, které jí změnilo kariéru? Útěk na yorkshirská vřesoviště na přelomu 18. a 19. století je odpověď, která by nejspíš napadla jen málokoho. Anglická zpěvačka Charlotte Emma Aitchison, vystupující pod jménem Charli XCX, dobře věděla, že cokoli dalšího, co vydá, bude nutně srovnáváno s oceňovanou deskou Brat (2024), a proto se rozhodla pro odbočku. A tak vzniklo album Wuthering Heights, soundtrack k nové – a značně kontroverzní – filmové adaptaci románu britské spisovatelky Emily Brontë Bouřlivé výšiny (1847, česky 1912), který je v českém ­kontextu známější pod názvem Na větrné hůrce (viz re­cenzi filmu v A2 č. 5/2026). Režisérka Eme­­rald Fennell zpěvačku požádala, zda by ke snímku s Margot Robbie a Jacobem Elordim v hlavních rolích nenatočila píseň. Charli se ale scénář líbil natolik, že nahrála skladeb rovnou dvanáct a vydala je jako samostatnou desku.

Z rave parties do hitparád

Wuthering Heights je sedmým albem hudebnice, která se narodila v Cambridge roku 1992 a s hudbou začínala v patnácti letech jako DJka na ravech, kam ji kvůli nízkému věku museli doprovázet rodiče. Právě klubová scéna tvorbu Charli XCX od začátku výrazně ovlivňovala, což bylo patrné i z DJského setu pro Boiler Room na jaře 2024, který si zpěvačka obklopená přáteli očividně užívala. „Povahou rave DJka, popová diva z donucení,“ zaznělo při té příležitosti v jednom internetovém fóru. Tento komentář trefně vystihuje způsob, jakým Charli XCX v podstatě celou svou kariéru krouží kolem stereotypního statusu popové hvězdy. Prorazila sice s popovými singly jako I Love It nebo Boom Clap, brzy se ale spojila s lidmi okolo britského labelu PC Music a producenta A. G. Cooka a tvorbou kombinující euforii tanečního parketu se syrovou introspekcí se vypracovala na jednu z hlavních tváří hyperpopu.

Pak ale přišlo zmiňované album Brat, které se okamžitě stalo fenoménem a kromě toho, že dominovalo hitparádám, si vysloužilo i pochvalné reakce hudební kritiky. Deska s ikonickým jedovatě zeleným vizuálem oslavovala nedokonalost a zranitelnost, ale také energii tanečních parties. Agresivní klubové beaty inspirované estetikou Y2K se ostře zařezávají do uší, aby se následně rozpustily v emotivních pasážích, a zdánlivě špinavý, undergroundový zvuk se přirozeně mísí s chytlavými popovými strukturami.

Mrtvého milence cit

Charakteristické znaky tvorby Charli XCX jako Y2K beaty nebo využívání autotune efektu jsou na Wuthering Heights doplněny smyčcovými nástroji. Ty občas kakofonicky skřípou a spolu s ozvěnami se snaží navodit hororovou atmosféru, jindy jako by neměly jiný účel než připomínat, že se jedná o hudbu k adaptaci historické látky. Shodou okolností se smyčcová verze skladby 360 z desky Brat nedávno ocitla v jiném díle s historickou tematikou, ve čtvrté řadě seriálu Bridgertonovi (2020–2026).

Úvodní skladba Wuthering Heights, nazvaná House, v níž jako host figuruje John Cale, přináší nejtísnivější moment celé desky. Velšský hudebník, který se proslavil jako člen skupiny Velvet Underground, do smyčcového podkladu recituje vlastní báseň, Charli se připojí až v závěrečném refrénu, jenž vrcholí zpěvaččiným zefektovaným jekotem. Zoufalý hlas posluchačstvo okamžitě přenese do domu protkaného generačními traumaty. Škoda, že další skladby už na úroveň nastavenou úvodním trackem nedosáhnou. Vrchol desky tak nastává hned na jejím začátku – po skladbě s atmosférou gotického hororu následuje jedenáct tracků, které mají blíž k love songům. Všechny se ovšem týkají lásky nešťastné. Třeba na singlu Always Everywhere zpěvačka hlasem prodchnutým bolestí popisuje, jak všude vidí a slyší svého zemřelého milence. Texty na desce jsou stejně jako román Na větrné hůrce plné zoufalství, spalující touhy, utrpení a temnoty. Nešťastný milostný cit se odráží v naléhavosti zpěvu i beatech a například ve skladbě Altars hraničí až s šílenstvím.

Gotický pop

Album složené z tolika protichůdných prvků by snadno mohlo působit překombinovaně, Charli XCX ale dokázala s pomocí producenta Finna Keanea všechny ingredience sladit. Nevznikl tak eklektický kýč hrající si na horor, ale dobře vybalancovaná nahrávka gotického popu.

Spíše než klasické soundtracky Wuthering Heights připomínají regulérní album a rozhodně obstojí i samostatně. Deska obsahuje výhradně písně (některé se ve filmu dokonce ani neobjeví), obvyklé ambientní výplně zcela chybějí. Některé tracky sice působí nedotaženě, ale vyvažují to hned čtyři povedené singly – kromě zmíněných ­House a ­Always Everywhere ještě Chains of Love a Wall of Sound. Zatímco House z dřívější tvorby Charli XCX výrazně vybočuje, zbylé tři bychom si snadno dokázali představit třeba na deskách How I’m Feeling Now (2020) a Crash (2022).

Pokud jde o filmové Bouřlivé výšiny, písně Charli XCX jsou možná nejpovedenější složkou snímku. Na rozdíl od kostýmů vyrobených z celofánu nebo latexu v případě hudby moderní přístup dílu prospěl. Album ostatně sklízí mnohem pozitivnější ohlasy než film. Není to poprvé, co se Charlotte Aitchison podílela na filmovém soundtracku – její skladby zazněly v dramatu pro náctileté Hvězdy nám nepřály (2014) nebo v Barbie (2023) –, ale deska Wuthering Heights je jejím prvním ucelenějším projektem spojeným s filmovou branží. Jako by chtěla dát všem najevo, že je seriózní umělkyně, která toho umí víc než nahrávat párty songy, ale zároveň si dokáže udržet svůj popový rukopis.

Autorka je publicistka.