Nezávislá „feel good dramedy“ je kategorie, kterou má seriózní kritika tendenci vnímat jako problematickou. Díla ztvárňující vážné problémy s lehkou nadsázkou a smířlivým tónem směřujícím k harmonickému rozuzlení zákonitě budí podezření, že ukazují svá témata útěšným způsobem. Komplexní celospolečenské bolesti se tu mění v něco, co se dá vyřešit tím, že se okolí hlavních postav zbaví svých předsudků, laxnosti a dalších osobních nedostatků, které mu brání se k tíživé situaci postavit čelem. Často jde o počiny, jež nacházejí řešení v komunitní pospolitosti, čímž ale více nebo méně vyvazují ze zodpovědnosti širší systémové příčiny daných problémů – ať už je to mocenský aparát včetně korporátní moci, nebo ideologické nastavení společnosti. Nový seriál Margo má problém vyjít spadá přesně do této kategorie. Dá se na něm ovšem ukázat, že samotné „dobromyslné dramedie“ se proměňují. A také, že bychom dnes měli pohled na tento typ příběhů přehodnotit.

Krize za krizí

Showrunner seriálu David E. Kelley je televizní veterán, který od devadesátých let vytvořil řadu hitů, většinou seriálů z oblasti pracovního prostředí, ať už tíhly k soap opeře, nebo sitcomu, od Práva v Los Angeles (L.A. Law, 1986–1992) přes Ally McBealovou (Ally McBeal, 1997–2002) po Sedmi­lhářky…