Takzvaná klasická filmová exploatace je jednou z prvních zásadních zastávek dějin reprezentace ženské nahoty jako spektáklu v kinematografii. Snímky, které erotický pohled na odhalená těla rámovaly jako součást etnografické dokumentaristiky, poučení o sexuální hygieně či výkladu o benefitech naturismu, jsou dodnes fascinujícím příkladem souher a vzájemných konfliktů několika typů mocenských vztahů.

Exhibicionisté, či voyeuři?

Úvahy o pohledu od Jeana­-Paula Sartra, které stojí na pozadí teoretického konceptu male gaze, si v podstatě kladou za cíl ukázat, že i v samotném prohlížení si druhého člověka je přítomný mocenský aspekt. ­Sartre píše, že jakmile jsme vystaveni pohledu druhého, ztrácíme část své autonomie. Druhý nás vidí zcela odlišně, než se vnímáme my sami. V jeho pohledu se stáváme objektem mezi jinými objekty, který je posuzován a nabízí se k používání stejně jako jiné viditelné a smyslově uchopitelné věci. Dívání se na druhého znamená jistým způsobem zmocňování se jeho identity, při němž mu vtiskujeme atributy odpozorované z vnějšku. Zároveň nás nutí upravovat svůj zevnějšek tak, abychom na pohledy těch druhých působili určitým dojmem. Jinými slovy, podle Sartra je každý pohled na druhého objektifikující.

To, čemu výtvarný historik John Berger a po něm filmová teoretička Laura Mulvey…