Možná z toho jednou bude legendární historka z post­-postindustriálního Česka dvacátých let 21. století. Na folklorním festivalu ve Strážnici lidé vypískali ministra kultury, který za to pískající a bučící dav nařkl z buranství. Předseda Motoristů sobě a zároveň ministr zahraničí Petr Macinka, který s rodiči do Strážnice v dětství jezdil, druhý den přijel „mluvit lidem do duše“. Aby všichni pochopili, že pískání a bučení na politiky je český „politický folklor“, který prý politizuje festival, jenž byl přece vždy apolitický.

Ano, toto je nefalšovaný český politický folklor. Snaha politiků vychovávat voliče k obrazu svému, místo aby jim naslouchali a kladli si otázku: Co ksakru dělám špatně, že jsem i u těchto jindy apolitických lidí tak neoblíbený? Oba motorističtí ministři se rázem ocitli v pozici svého vzoru Donalda Trumpa, který se také pokaždé diví, že na něj lidé na stadionech bučí. Jak je to možné, když je nejlepším politikem na světě? Zřejmě zaplacené demokratické spiknutí, podobně jako to ve Strážnici…

Běžně se tomuto politickému folkloru – který, jak se ukazuje, není zas tak ryze český – říká ztráta soudnosti. V politice se taková věc přihodí snadno, protože málokdo z těch, co jednou ochutnají moc, se vyhne…