Kiosek

„Šustí jak rukopis ghostwritera / na mírové konferenci“, napsal o válce zřejmě největší básník Německa druhé poloviny 20. století Hans Magnus Enzensberger. Básně, v nichž autor pozoruje bující společenské konflikty a plíživé katastrofy malých i velkých rozměrů, jako by nepromlouvaly k roku 1995, ale k dnešku.

Ilustrace Tereza Frindová

Kiosek

Na dalším rohu

tři postarší sestry

v prkenné boudě.

Důvěřivě nabízejí

Vraždy Jedy Válku

k snídani

milým zákazníkům.

Pěkné počasí. Pobudové,

co pojídají psí suchary. Vlastníci

dusící se ve vilách

pod alabastrovými sochami

a jiné živé bytosti,

jež přesně při východu

slunce zmizí v bankách,

bizarní jak mamut

se zatočenými kly

a modlitebnice.

Neruší mě.

I já rád nakupuji

u sudiček.

Válka, jak

Třpytí se jak rozbitá pivní láhev ve slunci

na autobusové zastávce před domovem důchodců

Šustí jak rukopis ghostwritera

na mírové konferenci

Plápolá jak modravý odraz televize

na tvářích náměsíčníků

Páchne jak ocel strojů ve fitness centru

jako dech člena ochranky na letišti

Troubí jak proslov předsedy

Nadouvá se jak fatva v ústech ajatolláha

Špitá jak…

Článek je přístupný předplatitelům*kám.

Pro pokračování se přihlaste.

Nebo si můžete zakoupit jednotlivé číslo A2

(nejprve je potřeba se registrovat).

Prohlédněte si naše
možnosti předplatného.

Příbuzné články

aktuální číslo
#3/2026