Uvést na oblastní scéně novou satirickou hru o pravděpodobně nejmocnějším muži současného Česka je bezpochyby chytrý tah, jak přitáhnout pozornost nejen diváků, ale i novinářů. Této příležitosti však činohra Jihočeského divadla bohužel nevyužila. Její umělecký šéf Jakub Čermák napsal nemastný neslaný text, který místo aby kriticky řezal a pojmenoval konkrétní společenské okolnosti umožňující politický vzestup velkopodnikatele, uhýbá k obecné a vágní úvaze o moci. Ta je zde zcela klišovitě vykreslena jako síla, která korumpuje, uzavírá se sama do sebe a sleduje především své zachování – klidně i za cenu uvěznění vlastního syna. Příběh majitele velkodrůbežárny Čermák rámuje mýtem o Oidipovi, který však nepřináší žádnou skutečně produktivní interpretační rovinu. Lze sice ocenit, že inscenace nesází na laciné zesměšňování současného předsedy vlády a neredukuje ho na soubor charakteristických gest a afektovaných frází, v komediálně vedené režii ale chybí větší odvaha k suverénnějším, třeskutějším gagům. Brakový potenciál situační komedie, slibovaný už v názvu, tak zůstává nevyužit. Z Čermákova typického campového režijního stylu navíc mnoho nezbylo: smrskl se do rozpačitých narážek, jako je například opakovaně naznačovaná felace od blonďaté manželky, která nakonec schytá možná víc přímých ran než její mocný protějšek. Tahle satira nikoho nepokouše – ani nepoklove. Spíš vás jen dlouze ožužlá jako kost po smaženém kuřeti.

Jakub Čermák: Pán slepic (sitcom o moci). Jihočeské divadlo, České Budějovice, psáno z premiéry 25. 2. 2026