GHMP otevřela v prostorách Knihovny výstavu Umění aktivismu, která se poprvé v českém kontextu pokouší komplexně uchopit problematiku aktivistického umění. Je však možné je vystavit a zachovat přitom jeho podstatu?

Foto Jan Kolský
V prosinci 2025 zahájila Galerie hlavního města Prahy výstavu Umění aktivismu, jež v galerijním prostředí zkoumá, jak umělecká praxe vstupuje do politického prostoru a spoluutváří veřejný diskurs. Kurátorka Jitka Hlaváčková ve spolupráci s Oliverem Elserem, Megan Hoetger, Barborou Holub, Tamarou Moyzes a Vladimírem Turnerem výstavu rámuje do čtyř tematických oblastí – práva na bydlení, práva na identitu, práva na azyl a práva na bezpečné životní prostředí. Skrze tato zaměření sleduje, jak lze prostřednictvím uměleckých prostředků otevírat a sdílet otázky, které přesahují individuální zkušenost a dotýkají se základních práv i struktur spravedlnosti.
Již tato základní charakteristika naznačuje, že se jedná o ambiciózní a rozsáhlý výstavní projekt, který zahrnuje práce desítek autorek a autorů včetně kolektivů. Výstava je ukotvena především v kontextu Česka a okolních států po roce 2000. Představuje například díla Vladimíra 518, Tomáše Rafy, Ilony Németh, Rafanů, Epose 257, Mothers Artlovers či Kozy Nostry. Zároveň do ní vstupují i starší realizace ze širšího mezinárodního prostředí, které tento rámec rozšiřují a uvádějí do souvislostí. Tomu odpovídá také rozsah: výstava vyžaduje výraznou časovou dotaci a soustředěnou pozornost návštěvnictva – už jen složka pohyblivého obrazu přesahuje 1000 minut. „Aktivismus je úmorná práce! Šetřte síly!“ hlásá výmluvně ručně psaný text na stěně…Článek je přístupný předplatitelům*kám.