Román Avalovara brazilského literárního experimentátora Osmana Linse (1924–1978) je prozaickým eposem o hledání. Spisovatel Abel se v něm pokouší dosáhnout absolutna prostřednictvím milostného citu, osobního naplnění pomocí filosofie či matematiky a dokonalých, všeobjímajících slov skrze uměleckou tvorbu. Varianty možného ideálního vztahu mu postupně nabízí nedostupná sofistikovaná Evropanka Roos, smyslná Cecília z brazilského Recife nebo bezejmenná tajemná žena, s níž Abel dosahuje duchovního i erotického souznění v kulisách tepajícího São Paula. Jednou z filosofických odboček je příběh o otroku Loreiovi z Pompejí, který se snaží získat svobodu vyřešením slovního rébusu. Rébusem je však i samotný název díla: Avalovara odkazuje na imaginárního mytického ptáka inspirovaného buddhistickým učením, jenž se skládá z tisíců drobných ptáčků a symbolizuje jednotu v mnohosti. Ke čtenářskému dobrodružství přispívá i matematicko­-vizuální kompozice knihy vztažená k latinskému palindromu. Kapitoly, stejně jako osm propletených dějových linií, nejsou řazeny lineárně, ale podle spirály vepsané do čtverce. Avalovara je tak alegorií samotného tvůrčího procesu: snaží se odhalit body, ve kterých se chaos života mění v uspořádaný kosmos literárního díla. Vypravěč zde plní i funkci průvodce labyrintem, v němž se mísí jihoamerická skutečnost, evropská tradice a orientální mystika. Vlastě Dufkové se tak podařilo přeložit hutný a intelektuálně extrémně náročný text plný odkazů a nevšedních metafor.

Osman Lins: Avalovara. Přeložila Vlasta Dufková. Rubato 2025, 552 s.