close search

Kateřina Císařová, Nina Jacques, Jan Frič: Jolene

Foto KIVA

Kdesi na světě se toulá žena, která nemilosrdně vraždí svůdkyně zadaných mužů. Jednoho dne si s překvapením uvědomí, že všechny ostatní ženy už zlikvidovala a na celé planetě zbývá jen ona sama. Představa takové mstitelky stojí v základu autorské inscenace Kateřiny Císařové, kterou uvádí Divadlo Na zábradlí. Monodrama v režii Jana Friče dostalo název Jolene podle slavné písně Dolly Parton. Císařová sedmdesátiminutové představení v intimním prostoru Eliadovy knihovny zahajuje vzpomínkami zaměřenými především na vztahy s ostatními ženami. Plynule přechází do obecnější roviny, v níž slovy, gesty či hudbou komentuje různé společenské a genderové fenomény. Pomyslnou katarzí je přestavba scény na středověkou tavernu a procítěný hudební koncert. Propojení osobní a univerzální roviny místy funguje výborně, jindy je výsledkem poněkud nesouvislá mozaika nahodilých scén a situací. Zařazení některých motivů totiž dává smysl až při vyslechnutí následné diskuse s autorkou. Nejsilnější je Císařová v popisu efemérní povahy pocitů vůči ostatním příslušnicím svého pohlaví: opakovaně naráží na nejistotu, hněv i žárlivost. V pečlivě vybudovaném důvěrném prostoru tak bez odsudku i jednoduchého východiska reflektuje slova německé spisovatelky Sophie Fritz, jejíž dílo uvádí jako jeden z inspiračních zdrojů: „Ještě nikdy jsem neměla strach, že ve skupině žen zažiju fyzické násilí, přesto jsem z takových setkání odcházela zraněná.“

Kateřina Císařová, Nina Jacques, Jan Frič: Jolene. Divadlo Na zábradlí, Praha, premiéra 7. 3. 2026

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image

Příbuzné články


Poslední budou trpaslíci

Autorská inscenace Jana Horáka ve Studiu Hrdinů


Mlčení porcelánových panenek

Nenaplněný potenciál hororu Longlegs