Je možné překlenout názorovou propast, kterou uvnitř americké židovské komunity způsobil masakr 7. října a následná destrukce Gazy, jež si vyžádala desetitisíce civilních obětí? Co v těchto časech znamená být Židem? Peter Beinart opět hledá odpovědi na otázky, které se ostatní bojí vyslovit.

Martin Luther King s rabínem Abrahamem Joshuou Heschelem na pochodu proti rasismu v Alabamě v roce 1965
Populární americký profesor žurnalistiky a politologie Peter Beinart jako by se vymykal veškerým kategoriím, kterými se s nevídanou myšlenkovou leností šermuje vždy, když se objeví další veřejný intelektuál židovského původu, jenž neváhá kritizovat počínání státu Izrael, případně organizací jako Americký židovský výbor, Liga proti hanobení či Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti. Nejsnazším a nejhloupějším způsobem, jak se vypořádat s takto nepohodlným myslitelem, je vřadit ho i s jeho argumenty do účelové kolonky „sebenenávistných Židů“, která sice nikdy nedávala valný smysl, zato vždy spolehlivě odvracela pozornost od diskutovaného tématu a zabíjela jakoukoliv smysluplnou debatu.
Tak trochu jiný příběh
U praktikujícího Žida a bytostného liberála i demokrata Beinarta, jehož dílo je bez ohledu na otevřenou kritiku státu Izrael prodchnuto láskou (neplést s tribalismem) k židovskému společenství, kultuře i náboženství, podobná kategorizace drhne ještě více než jindy, což samozřejmě neznamená, že by jí byl ušetřen. Tohle zkrátka není radikálně levicový – a v něčem až obsesivně antiamerický – Noam Chomsky, jehož fixace na kritiku USA může vést k idealizaci režimů, které si to ani v nejmenším nezaslouží. Když v roce 2012 Beinart vydal knihu Crisis of Zionism (Krize sionismu), byla to událost, která především ve Spojených státech, ale částečně i v Izraeli rozproudila…Článek je přístupný předplatitelům*kám.