Srdečně Vás zveme na další doprovodný program k výstavě Otevřená cesta / Phundrado
Drom
Ve čtvrtek 24. 11. proběhne od 17 h. komentovaná prohlídka výstavy Otevřená cesta / Phundrado Drom. Výstavou provede zájemce její kurátorka výtvarnice Emílie Rigová, držitelka prestižní slovenské ceny Oskara Čepana. V r. 2021 získala také Cenu Muzea romské kultury za reflexi romské identity a komplexní kritiku stereotypizace Romů prostřednictvím špičkové a široce oceňované umělecké tvorby, stejně jako za dlouhodobou spolupráci a účast na projektech Muzea romské kultury.
 
V 18 h. bude následovat diskuze Emílie Rigové s dramaturgyní doprovodných programů Centra Romů a Sintů Alicou Sigmund Herákovou a publicistou a muzikantem Vojtou Lavičkou. Výstava Otevřená cesta a tradiční kultura Romů v ní zobrazená se stává odrazovým můstkem pro konverzaci tří romských osobností o podobách romipen, vlastních kořenech a významu etno emancipačního hnutí na současnou kulturu Romů.
Vstupné na komentovanou prohlídku: 30 Kč + cena běžné vstupenky do muzea
Vstupné na přednášku: v ceně běžné vstupenky do muzea

Vstupenky: https://goout.net/cs/otevrena-cesta-v-kontextu-soucasneho-romskeho-emancipacniho-hnuti/szloilu/

Mezinárodní festival středoevropského filmu 3KinoFest zná své vítěze
Tříčlenná porota – Marlena Gabryszewska, Adam Sikora a Vladimír Just – vybírala letos z 18 filmů z Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky. Řada z nich zažila v Praze mezinárodní premiéru! Hlavní cenu za nejlepší celovečerní hraný film – Best film award – získal snímek 107 matek režiséra Petera Kerekese. Koprodukční drama, ve kterém mladá vězeňkyně Lesja hledá domov pro svého „za mřížemi“ narozeného potomka.

Cenu za nejlepší celovečerní hraný debut – Golden debut – si letos odnáší polský režisér Bartosz Blaschke za film Sonáta. Příběh vychází ze skutečné události a ukazuje, jak významně může správná a nesprávná lékařská diagnóza ovlivnit osud člověka. Zvláštní cenu poroty získal snímek Apokawixa režiséra Xawery Żuławského. Ekologicko-apokalyptický příběh o tom, jak se po kontaktu se znečištěným Baltem lidé proměňují v eko-zombie.

Mysteriózní Pasáž ožila
Na začátku byla podle organizátorů myšlenka promítnout dobovou kritikou opomíjený film Pasáž Juraje Herze v pasáži domu U Nováků, kde v roce 1996 vznikal. Výsledkem byl doprovodný program festivalu, který proměnil celou pasáž v „lynchovsko-kafkovském“ duchu. Prof. Karel Míšek a prof. Lech Majewski připravili spolu se svými studenty výstavu plakátů a multimediální projekce se symbolickým jménem Absurd 22. „Výstavu je možné si prohlédnout až do 18. listopadu. Avšak jedním z vrcholů byla určitě digitalizovaná premiéra filmu Pasáž, kterou v sobotu večer navštívila Herzova manželka Tereza Herz
Pokorná a následně se s diváky podělila o autentické zážitky z natáčení,“ říká ředitel 3KinoFest Vavřinec Menšl.

Legendární tvůrci na skok v Praze
Jeden z nejslavnějších fotografů současnosti Ryszard Horowitz besedoval s diváky po premiéře filmu Polański, Horowitz – Hometown. Populární a kritikou oceňovaný polský herec Piotr Trojan besedoval s diváky u příležitosti promítání svého nového filmu Johnny. Tomasz Wiński rozčeřil vody kolem financování filmů při besedě s českými a polskými režiséry a producenty. Nezapomenutelný zážitek z festivalu si odnesli ti, kteří zažili jógínské cvičení na filmovou hudbu s herečkou Petrou Špindlerovou. Zcela jiný zážitek zažili diváci v Rezidenci primátora, kde byl na 24 hodin k vidění obraz královny malířské moderny Tamary Łempické, který byl téměř 100 let považován za ztracený.

9. ročník mezinárodního festivalu středoevropského filmu 3KinoFest již zná vítěze, ale zdaleka nekončí. Vítězné snímky se budou promítat v kinosále Ústřední knihovny v Praze v pondělí 14. a v úterý 15. listopadu. Celý následující týden nabízí festival program i v pasáži domu U Nováků a v 3KinoCentrále. „Těší mě, že diváci oceňují příjemnou a domácí atmosféru festivalu! A to přesto, že se toho za devět let hodně změnilo. Začínali jsme jako nenápadná přehlídka několika polských a českých filmů. Letos promítáme filmy v mezinárodní premiéře, jako hosté přijíždějí filmové celebrity a vystavujeme přední umělce
ze středoevropského regionu,“ doplňuje Vavřinec Menšl.

Část barokního paláce v Celetné ulici se na deset dní stane domovem mladého umění a designu. V pátek 11. listopadu tu začíná jedenáctý ročník přehlídky mladého umění Pokoje. Site-specific výstavy se účastní kolektivy ze třinácti vysokých škol z celé republiky a letos poprvé také studenti zahraničních uměleckých škol z Německa, Polska, Maďarska a Slovenska. Přehlídka nabízející neotřelý vhled do témat nejmladší generace umělců a umělkyň bude v Paláci Hrzánů z Harasova k vidění až do 20. listopadu. 

V Paláci Hrzánů z Harasova, který pasáží propojuje Celetnou a Kamzíkovu ulici, kdysi provozovali textilní obchod rodiče Franze Kafky a později obchodník František Stadler. Díky hudební nadaci Stadler-Trier Foundation se dnes část památkově chráněného paláce otevírá veřejnosti a hostí jedenáctý ročník zavedené přehlídky mladého umění – Pokoje 2022.  Jak název napovídá, účastníci z řad studentů a studentek uměleckých oborů kreativně přetvářejí jednotlivé pokoje a další zákoutí historického paláce. Výstavu tak tvoří více než tři desítky dočasných uměleckých instalací, které svébytným jazykem vypráví palčivá témata současné mladé generace – ať už jde o tematiku postavení LGBTQ menšiny, situaci v Íránu, klimatickou krizi, válku na Ukrajině, nebo postupující digitalizaci a nástup umělé inteligence do našich životů. Některým instalacím je ale vlastní především humor a nadsázka. A tak se mimo jiné dozvíte, jestli je možné uklouznout po banánové slupce, že země je láva nebo jestli jsou fotografové nesmrtelní. Lezecké boty na boulder berte s sebou!

Do otevřené výzvy se letos přihlásilo 60 uskupení z uměleckých škol z celé republiky, do kurátorského výběru se v závěru dostaly projekty reprezentující třináct institucí – od pražské AVU, která pod svá křídla přijala i studentky z Ukrajiny prchající před válkou, přes brněnskou FAVU až po Technickou univerzitu v Liberci. Novinkou letošního ročníku je účast studentů a studentek čtyř zahraničních vysokých škol – Maďarské univerzity výtvarného umění, Akademie výtvarných umění ve Varšavě, Akademie umění v Banské Bystrici a Bard College z Berlína. 

„Společné téma Okraje tvoří zastřešující rámec přehlídky a vystavujícím sloužilo jako odrazový můstek a prvotní inspirace, ve zpracování svých pokojů ale měli zcela volnou ruku. Výsledkem je pestrý soubor rozličných způsobů vnímání a přístupů, který nabízí cenný vhled do uvažování, předmětů zájmu i obav nejmladší generace umělců a umělkyň,” říká programová ředitelka Pokojů Kamila S. Huptychová, která profesně působí též v Museu Kampa
a v minulosti se podílela například na výstavách v Zóně pro umění 8smička v Humpolci či v pražské galerii NIKA. 

„Nadějné vizionářské experimenty s využitím umělé inteligence tu střídají projekty tematizující obavy z budoucnosti na planetě, která stojí na pokraji nevratných klimatických změn. Mnohým instalacím je ale vlastní i humor, nadsázka a vtip, někteří studenti téma okrajů dovádí do absurdní a zábavné doslovnosti,” láká na přehlídku mladá kurátorka, která udává podobu Pokojů od roku 2020. 

Do přehlídky jsou zapojené ateliéry jak čistě uměleckých, tak designových škol, rozptyl jejich zaměření se tak pohybuje od sochařství, přes průmyslový design nebo filmový střih až po nová média, textilní tvorbu či malbu. Celkem se na výstavním projektu podílí zhruba dvě stovky studentů minimálně ze šesti evropských zemí. 

Pokoje nabídnou kromě denně přístupné výstavy také pestrý doprovodný program dotýkající se vysoce aktuálních společenských témat.  Lze dekolonizovat současné umění? Jak by mělo být reflektováno, vystavováno a aktualizováno umění romské menšiny? A jak se k tomu staví sami zástupci této menšiny? Na tyto a další otázky se ve své přednášce pokusí odpovědět Tamara Moyzes, v Praze žijící izraelsko-slovenská angažovaná umělkyně, kurátorka a dokumentaristka. 

Téma okrajů, vnější i vnitřní periferie města je dlouhodobě vlastní také umělci, jenž vystupuje pod pseudonymem Epos 257. V rámci doprovodného programu se mohou zájemci zúčastnit netradiční komentované procházky skrytými zákoutími známých pražských lokalit, které si žijí vlastním životem.
Trojici doprovodných programů uzavírá přednáška kurátora a historika umění Otto M. Urbana, který se bude zabývat tvorbou významné osobnosti alternativní kultury Genesis P-Orridge, jejíž výtvarné, literární i hudební dílo odkazuje k osobnostem moderního umění jako je Williame Blake, Aleistar Crowley, William Burroughs nebo Pier Paolo Pasolini. Během přehlídky je možné navštívit také komentované prohlídky s již zmíněnou uměleckou ředitelkou, Kamilou S. Huptychovou. 

Vstupenky na Pokoje jsou k dostání na místě nebo v prodejní síti GoOut a platí i na doprovodné programy. Pokoje se konají za podpory Visegrad fund, Česko-německého fondu budoucnosti, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a hudební nadace Stadler-Trier foundation. 

O Pokojích 
Minulé ročníky přehlídky se uskutečnily od roku 2013 například v prázdných domech v Cihelné ulici na Malé Straně nebo v prostorách Kampusu Hybernská, v roce 2020 následoval ročník poznamenaný pandemií Covidu 19, tzv. Stay Home Edition, v loňském roce Pokoje oživily historické sídlo České strany národně sociální na náměstí Republiky. V paláci Hrzánů z Harasova se přehlídka uskuteční letos poprvé. 
Letošnímu ročníku přehlídky rovněž udělilo záštitu osm tuzemských vysokých škol:  Fakulta Architektury Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci, Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta umění Ostravské univerzity, Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně a také UMPRUM neboli Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. 

Mediálními partnery přehlídky jsou Radio 1, Refresher,  ArtMap, A2, A2larm, CZECHMAG, CityBee, Full Moon a Proti šedi.  

O Hrzánském paláci 
Na místě dnešního paláce Hrzánů z Harasova stával původně románský dům, posléze přestavěný do renesančního stylu. Majitelem paláce se roku 1701 stal hrabě Zikmund Valentin Hrzán z Harasova, který jej nechal přestavět ve stylu vrcholného baroka. Autorem přestavby zahájené v roce 1702 byl zřejmě Giovanni Battista Alliprandi.  Palác se nachází na adrese Celetná 12 a Kamzíková 8, obě ulice totiž spojuje pasáží.  Od roku 1964 je objekt památkově chráněný. Podle pamětních desek zde v letech 1906–1912 provozovali textilní velkoobchod Hermann a Julie Kafkovi, rodiče Franze Kafky, a následně v letech 1912–1939 František Stadler. V poslední době palác ožil též site-specific divadelním představením Mistr a Markétka od spolku Tygr v tísni.

Containall ~ pořadatel výstavy
Organizátorem přehlídky Pokoje je obecně prospěšná společnost Containall, která svými dlouholetými aktivitami oživuje pražská veřejná místa a sezónně provozuje několik kulturních center v srdci Prahy. Stojí za vznikem kulturního prostoru Fuchs2, venkovního kulturního centra Stalin Letná, letního sportovně-kulturního centra Containall i plovárny Baden Baden na ostrově Štvanice.
 
Otevírací doba a adresa
Palác Hrzánů z Harasova, Celetná 12, Praha 1
Vernisáž: 11. 11. 2022 od 18:00
Otevřeno: 12. - 20. 11. 2022 od 10:00 do 21:00
Vstupenky budou k dostání v prodejní síti Goout a na místě. 
Dospělý 150 Kč
Studenti/důchodci: 100 Kč
Studenti uměleckých škol: 80 Kč
Školní skupina: 50 Kč/os. + pedagogický doprovod zdarma

Vernisáž: středa 26. října 2022 v 19 hodin za osobní účasti autora.

Úvodní slovo: Vladimír Drábek a Jaromír Typlt. Hudební improvizace: Michal Hrubý.

Výstava potrvá do 3. prosince 2022.

Otevřeno od úterý do soboty 14–19 hodin včetně státního svátku 28. října.

Art brut Praha

https://www.artbrutpraha.cz/

https://www.facebook.com/profile.php?id=100085705694499

https://www.instagram.com/art_brut_praha/

O autorovi

George Radojčič

Narodil se v roce 1987 v Sarajevu, ale celý život žije v Praze. Ve čtyřech letech se u něho projevila epilepsie, která poznamenala i další běh jeho života – základní školu dokončoval ve věku maturantů a vzápětí byl jako výrazný talent bez přijímacích zkoušek přijat do grafického ateliéru Jiřího Lindovského na Akademii výtvarných umění v Praze. Studium nedokončil, ale s živelnou tvořivostí dále pokračoval v malování a zapsal se už do povědomí řadou výstav (nejčastěji v pražské galerii Artinbox).

Pražský mikrofestival (PMF) je každoroční mezinárodní festival umění, který spojuje současné psaní s uměním, filmem a performancí. Rok co rok vítá zavedené i začínající autory z celého světa a staví je na jedno jeviště spolu s filmovými projekcemi, hudbou, performancí, vizuálním uměním a kritickými hovory, v bohaté směsici uměleckých forem a literárních žánrů.

Po dvou „pandemických“ ročnících, virtuálním v roce 2020 a hybridním v roce 2021, se PMF letos se festival vrací s živým programem, který bude živě snímán a nahrán na festivalová sociální média a YouTube kanál. Navzdory současným potížím zůstává organizační kolektiv mikrofestivalu věrný své misi přivádět do Prahy jedinečný výběr účastníků z mnoha různých zemí (letos např. z ČR, Chorvatska, Irska, Německa, Polska, Portugalska, Rakouska, Slovinska, Velké Británie, USA…) a nabízet rozmanitý program pro obecenstvo všeho druhu.

Od 14. do 16. října se tak v komunitním centru Punctum na pražském Žižkově sjedou umělci, hudebníci, teoretici a performeři, nebo své dílo představí aspoň online na festivalové web stránce (https://www.praguemicrofestival.com).

Od svého založení usiluje Pražský mikrofestival o spolupráci mezi mezinárodní a českou umělecko-literární scénou. Za pomoci mnoha místních partnerů a jakožto český reprezentant v prestižní mezinárodní festivalové síti Versopolis je mikrofestival jakýmsi mostem mezi domácími a mezinárodními autory – odehrává se plně dvojjazyčně a všechna vystoupení na něm se odehrávají nejen v původním jazyku, ale také v českém a anglickém překladu.

Mezi účastníky letošního PMF se objeví následující veličiny: Asja Bakić (Chorvatsko), Madelaine Culver a Joseph Darlington (oba Velká Británie), Ellen Dillon a Fergal Gaynor (oba Irsko), Klára Godlstein a Šimon Leitgeb (oba ČR), Jazra Khaleed (Řecko), Judith Nika Pfeiffer (Rakousko), Lara Portella (Portugalsko), Andreja Štepec (Slovinsko), Andrew Wenaus (USA), a další.

Kromě autorských čtení zahraničních spisovatelů přináší Mikrofestival českému publiku kritické symposium na téma budoucnost střední Evropy, stejně jako knižní trh, celou řadu knižních křtů a vydavatelských prezentací, plus umělecké instalace a performance místních umělců Michaela Rowlanda a Jo Blin, uměleckou TV instalaci a happening Tyko Saye a Sandry Pasławské, členů pražského kolektivu OBJECT:PARADISE. Každý večer si publikum bude moct vychnutnat umělecká představení (např. české performerky Jany Orlové či polské tanečnice Magdaleny Kawecké), filmové projekce, hudební čísla (Justin
Lavash, Dim Locator, Anabatic Winds) a mnoho dalšího. Coby umělecká a literární platforma překlenující a spojující český a mezinárodní kulturní prostor je Pražský mikrofestival také místem, kde se lidé mohou stýkat a potkávat. Coby plně dvojjazyčná a inkluzivní zkušenost s neuvěřitelně rozmanitou nabídkou slibuje PMF něco pro každého – letos opět v převážně živém formátu!

Pražský mikrofestival 2022 se koná 14.-16. října v komunitním centru Punctum na Žižkově. Každý festivalový den od 17:30 do pozdních večerních hodin.

ČASTO KLADENÉ OTÁZKY
Co? Festival umění: současné psaní, film, umění a performance s četbami, projekce a instalace, stejně jako řada kritických sympozií. Letos poprvé částečně ve virtuálním formátu.

Kde? V komunitním centru Punctum (Praha Krásova 27).
Kdy? 14. – 16. října, každý den od 17:30.
Kdo? Více než 20 autorů a umělců z různých zemí, stejně jako umělci a hudebníci z ČR a ze zahraničí.

V jakém jazyce? Program je plně dostupný v češtině i angličtině (spolu s národními jazyky pozvaných autorů).
Pro další podrobnosti navštivte naši webovou stránku či sociální média:
 WEBOVÁ STRÁNKA www.praguemicrofestival.com
 FACEBOOK.com/praguemicrofestival/
 TWITTER.com/praguemicrofest
 INSTAGRAM.com/thepraguemicrofestival
PMF KOLEKTIV: Aljaž Koprivnikar, David Vichnar, Louis Armand, Vít Bohal, Tyko Say, Sandra Paslawska, Jeffrey Howe, Narmin Ismiyeva, Michaela Černá, Jaromír Moravec.

Úspěšní žadatelé budou moct vycestovat do některé ze zemí účastnících se programu za účelem profesního rozvoje, mezinárodní spolupráce nebo představení svého díla zahraničnímu publiku. Výzva Culture Moves Europe je otevřená až do 31. května 2023, ale žadatelé se do ní mohou hlásit průběžně, vyhodnocovat se totiž bude vždy jednou za měsíc. Kancelář Kreativní Evropa Kultura pořádá 10. listopadu 2022 webinář, kde výzvu podrobně představí.

Evropská komise a Goethe Institut oznámily nový program na podporu krátkodobé mobility pro umělce, tvůrce a kulturní profesionály Culture Moves Europe již letos v létě. Program je zaměřen zejména na začínající umělce. Navazuje na výsledky pilotní akce I-Portunus, která byla realizována v letech 2018–2022. Culture Moves Europe má na období 2022–2025 rozpočet ve výši 21 milionů eur a umožní vycestovat přibližně 7 000 umělců, tvůrců a kulturních pracovníků.
Výzva na individuální mobilitu, která je otevřená až do 31. května 2023, poskytuje finanční podporu na cestovní náklady (doprava, ubytování atd.) umělce nebo kulturního pracovníka, který má bydliště v jedné ze zemí programu Kreativní Evropa a jede do jiné země tohoto programu, aby zde realizoval projekt s mezinárodním partnerem (organizací nebo jednotlivcem). Výzva je určena žadatelům z následujících oblastí: architektura, kulturní dědictví, design a módní návrhářství, literární překlad, hudba, scénická umění a výtvarné umění. Jednotlivci mohou absolvovat výjezd po dobu 7 a 60 dnů a skupiny (2 až 5 osob) po dobu 7 až 21 dnů. Hodnocení zaslaných přihlášek bude probíhat průběžně – vždy první dva týdny každého měsíce. Výsledky budou zveřejňovány přibližně ve třetím týdnu každého měsíce až do června 2023. Mobilitní grant poskytuje částku 350–700 eur na cestovné (záleží na vzdálenosti cílové destinace) a 75 eur na den na ubytování, stravu a další náklady. Přihlášky musí být podány v angličtině, online prostřednictvím portálu Goethe-Application Portal.

Kancelář Kreativní Evropa pořádá ve čtvrtek 10. listopadu od 10 do 11 hodin webinář, kde výzvu představí Małgorzata Szlendak (Evropská komise). O své zkušenosti s mobilitním programem Kreativní Evropy promluví Dana Račková ( Performalita ). Akce bude probíhat v českém a anglickém jazyce se simultánním tlumočením. Webináře se můžete zúčastnit prostřednictvím aplikace Zoom, odkaz vám zašleme na e-mail den před akcí na základě REGISTRACE.

V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat Kancelář Kreativní Evropa. Rádi vám poradíme.
Odkazy:
Culture Moves Europe – výzva na individuální mobilitu umělců a kulturních profesionálů
Culture Moves Europe: Představení výzvy na krátkodobou mobilitu

Záznam z webináře: https://www.youtube.com/watch?v=QVWEDOy_x2Y&feature=youtu.be

Praha, 21. září 2022 – Po divácky úspěšných ukrajinských dramatech Nosoroh, Olga a 107 matek vstoupí do českých kin ukrajinská černá komedie Já, hrobař režiséra Alexeje Taraněnka. Snímek, který se celý odehrává na hřbitově, nabízí divákům řadu humorných a šokujících scén, absurdních
situací i kriminální příběh. Premiéra filmu je naplánovaná na 27. října 2022. Saša pracuje na hřbitově v Kyjevě, ale nemá rád lidi. Problém je, že s nimi musí komunikovat a okolí očekává, že to bude dělat citlivě. Tváří v tvář pozůstalým, kteří truchlí nad blízkými nebo i kočkami, však nedokáže přemoci svůj neskrývaný sarkasmus. Jeho pohled na svět se snaží změkčit pohledná klientka i jeho vlastní pubertální dcera. V jeho oboru o zákazníky není nouze, navíc se v něm točí nemalé peníze, což velmi dobře ví i banda šílených mafiánů, kteří se na hřbitov nalepili. Černá komedie Já, hrobař sleduje život vyhořelého pětatřicátníka, který se snaží znovu najít cestu k lidem a motivaci opět žít.
„V našem filmu se hluboce tragické věci velmi těsně prolínají s těmi komickými. Vypráví o lidech nepříliš oblíbených profesí – o všech, kteří na hřbitově pracují. Říká nám, že život je krátký a překvapivý. Že dokud milujeme, žijeme,“ říká režisér filmu Já, hrobař Alexej Taraněnko. Během toho, co půlka filmové štábu bojuje ve válce, vstoupil film do ukrajinských kin (15. září). V Česku se objevil mezi festivalovými filmy na letošním Febio festu. Černým humorem, absurdnem a šokujícími situacemi přirovnávají distributoři film ke snímku Davida Ondříčka Jedna ruka netleská. „Já, hrobař je taková netradiční odreagovačka, která má mnoho podobného s českými snímky. Diváky vtáhne jak černý humor, tak i překvapivé a akční zvraty. Očekáváme návštěvnost i ukrajinských diváků, které by, na rozdíl od předešlých ukrajinských filmů tohoto roku, mohl Já, hrobař více pobavit,“ vysvětluje distributor filmu Jiří Tuček ze společnosti Donart Film. Snímek společnost distribuuje pod záštitou ukrajinské ambasády.

Film získal mnohá ocenění na ukrajinských i mezinárodních festivalech včetně Molodist Kyiv International Film Festival, Munich Film Awards, Warsaw Film Festival a Middlebury New Filmmakers Festival.

Režisér: Alexej Taranjenko
2021, česká premiéra: 20. října 2022
Stopáž: 105 minut
Produkce: Andrej Kornijenko, Maxim Leščanka, Artem Koljubajev
Námět: Pavlo Belianskyj
Kamera: Viacheslav Rakovskyj
Hudba: Mykyta Budaš
Distributor: Donart Film
Hrají: Vitalij Salij, Anna Ivanova, Wiktoria Gorodecka, Viktor Ždanov, Ihor Ciczkewycz, Demian Šijan, Maksim
Donets, Andrej Isaienko, Olena Lesnikova, Alexej Tritěnko, Jaroslav Bezkorovainyj, Olena Khokhlatkina, Oksan
Ždanova, Rimma Ziubina, Halina Kornejeva

Tradiční olomoucká událost nabízí to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby a zaměřuje se především na autorské a umělecké publikace. V
průběhu dvou dnů proběhne také doprovodný program plný workshopů pro děti i dospělé, výstav, prezentací, divadla či čtení pro děti nebo koncertů. V neděli 2. října se pak otevřou dveře do olomouckých kreativních studií v rámci druhého ročníku Open Studios Olomouc.

Veletrh proběhne v prostorách bývalého jezuitského Konviktu v Uměleckém centru Univerzity Palackého v přízemí a prvním patře, a to v pátek 30. září od 11:00 do 20:00 a v sobotu od 11:00 do 19:00.

„Podtitulem letošního ročníku je ‚Holy Paper‘ – téma reaguje na současnou krizi nedostatku papíru a hledá nové, alternativní možnosti využití a výroby, tisku či zpracování papíru. Téma udržitelnosti je čím dál důležitější a odrazilo se také v našem vizuálu a tiskových výstupech, které tematizují recyklaci papíru – plakáty jsou bez tisku a z konopného papíru, návštěvníci si budou moci výrobu našeho plakátu sami vyzkoušet,“ charakterizuje letošní LITR jeho
ředitelka Nela Klajbanová.

Tvůrčí dílny pro děti i dospělé – grilování knih, malování na textil nebo papírové knihy V průběhu pátku a soboty se návštěvníci mohou zúčastnit řady kreativních workshopů na téma papír a knihy. V pátek se odehraje tvůrčí dílna s ilustrátorem Markem Cinou, kde si návštěvníci vyrobí vlastní papírové masky, na workshopu s ROE si barvami na textil vylepší své kousky v šatníku, na parkánu si pak budou moci otestovat, zda je možné ugrilovat na
knize pokrm. V sobotu se bude vyrábět vlastní razítkový erb inspirovaný olomouckými domovními znameními s ilustrátorkami Nikolou Logosovou a Dariou Filippovou, bude možné vytvořit si společně s p a p i d u jedinečné album ze zbytkových materiálů na Instax fotky, s Dorotou a Adamem Krátkými proběhne tvorba papírové pop-up knížky s vyřezanými obrázky. Kdo bude chtít, vystříhá si i malé papírové loutky a knížku oživí divadelním
představením!

Dětský program – pohádka o těstu, autorské čtení v knihkupectví Zlatá velryba

Všechny workshopy kromě grilování knih jsou určeny pro malé i velké. Speciálně pro děti je však kromě workshopů připraveno ještě sobotní ranní autorské čtení a beseda Lenky Rožnovské ke knize Smutno se musí vyšeptat, které LITR pořádá ve spolupráci s celorepublikovým projektem Děti, čtete?!. Beseda proběhne v knihkupectví Zlatá velryba. Sobotní odpoledne pak bude patřit zábavnému divadelnímu představení Otěstánek, pohádce o těstu, chlebu, zadělávání, pečení a žraní inspirovaná K. J. Erbenem. V průběhu návštěvy veletrhu mohou rodiče své děti vzít do herny, která bude otevřena po celou dobu konání veletrhu.

Výstavy – papír a ilustrace, stavba zdi a to nejkrásnější z českých knih
Výstavní program letošního ročníku se letos primárně soustředí na médium papíru v několika podobách. Galerie XY zahájí vernisážový program výstavou tvorby amerického komiksového tvůrce Noaha Van Scivera. „Autobiografické“ výstavy NUDNÝ se kurátorsky ujal grafik, ilustrátor a nakladatel Jindřich Janíček, který také pokřtí v češtině vydaný komiks Noaha Van Scivera NUDA. Vitrínové galerie Véčka a Vitrína Deniska představí tvorbu dvou ilustrátorek a letošních LITR rezidentek Nikoly Logosové a Darii Filippové. V Galerii PAF se pak odehraje jediná výjimka vybočující z papírového programu letošního LITRu. V malé galerii v ulici Ztracená připravuje Patrik Pelikán instalaci Dovnitř, jejíž dominantou je samotný prostor, jenž je tematizován monumentální stavbou, která vzniká deset intenzivních dní.

LITR prezentuje to nejlepší z nejkrásnějších českých knih, které v poslední době vznikly. V průběhu veletrhu si tak kromě krásných výtvorů všech nakladatelů budou moci návštěvníci prohlédnout výstavy vítězných knih ze soutěže Nejkrásnější české knihy a Zlatá stuha nebo
animované upoutávky na nominované knihy Magnesia Litera.

Večerní program plný hudby a hanácká Napeča Koláča
Sobotní večer bude patřit prezentaci Napeča Koláča, hanácké variaci na světoznámý formát PechaKucha, kde svou tvorbu představí nakladatelé a výtvarníci.

Večery budou v pátek i sobotu patřit hudbě. V letošním roce LITR spojil síly s lokálním kolektivem HLUBINA, který připravil sérii koncertů. V pátek večer zahraje Jack The Hipper, dissipativ, Body of Pain, Laokoon. Sobotní večer bude patřit Jack Rabbit's Palace, Raw Deal, Hospital Brut a Císařpancíř, po půlnoci pak zakončí noc DJ/ka New Magic Media.

Den otevřených studií

V neděli pak na LITR naváže projekt Open Studios Olomouc, kdy několik kreativních studií a dílen otevřou své dveře dokořán a vybídnou veřejnost k nahlédnutí pod pokličku své tvorby. V rámci druhého ročníku Open Studios budou moci návštěvníci navštívit studia graficke-papiry.cz, Rootscollective – Monika Poljaková, Knihařka, Jan Skácelík, mimokolektiv, Jitka Králová, Tomáš Kubíček Keramika.

Vstupné na veletrh je 70 Kč, děti mají vstup zdarma. Vstupenka se platí na místě v hotovosti a platí na celý víkend a celý program kromě vybraných workshopů, které jsou zpoplatněny částkou 70 Kč.
Seznam nakladatelů a tvůrců:
Angry Albatros, ArtMap, Bylo nebylo, Bohdan Heblík – Najekni, Carcosa, Centrala, Dočasný tetovačky, Dynastie, Edice PAF, graficke-papiry.cz, Chaos company, Chytamlelky, Ilustrace Neobara, Ivana Svobodová, Jaroslav Irovský, Katzie/Kateřina Janků, Knihařka, Knižní design FU OU, Liška Rezatá, LUX, Makkemaky, Markét ilustrace, Meander, Mon Pol, MORIBUNDUS books, Nakladatelství anarchistické federace, Nakladatelství Medusa, Nakladatelství
Pampeliškov, NAMU, OPAK, p a p i d u, Papyrus, Pink box, Pírko, Poketo, Prakosti, ROE, Sedmá generace, SEZÓNA, STELLION, Štěpán Adámek, Take Take Take, TEARS IN RAIN, Vladislav Hroš, Xao

8 LITR – Knižní veletrh autorských a uměleckých publikací
30. 9. – 1. 10. 2022
Umělecké centrum Univerzity Palackého (Konvikt), Univerzitní 3, Olomouc
Pro více informací můžete sledovat naše internetové kanály:
Web: www.litrolomouc.cz
Facebook: www.facebook.com/litrolomouc
Fb událost: https://www.facebook.com/events/589210449508547
Instagram: www.instagram.com/litr_olomouc
Kompletní program najdete na webu www.litrolomouc.cz nebo tady.
Partnery projektu jsou: Statutární město Olomouc, Ministerstvo kultury ČR, Olomoucký kraj, Státní fond kultury, Univerzita Palackého v Olomouci, Kreativní Olomouc, PAF, graficke-papiry.cz, Státní fond kinematografie, Fond na podporu umenia, literarnyklub.sk, Hlubina,Děti, čtete?, Památník národního písemnictví, Magnesia Litera, Zlatá stuha, AniPromítačka, Druhý domov, Vitrína Deniska, Galerie XY, Galerie Véčko, ArtMap, jlbjlt.cz, A2 – kulturní čtrnáctideník, Full Moon, Swine Daily, iUmeni.cz, KONVIKT bistro & bar, Ground Sound, Hnutí DUHA – Sedmá generace, Olomoucký deník, Čtenář, iLiteratura.cz, Jsem z Olomouce

DUASsEMIcOLCHEIASiNVERTIDAS (P)Experimental - Futuristic - Improvisation - Noise - Jazz - Punk - Rock - Lisboa

Lisabonští dSCi spolu už od roku 2007 produkují osobité variace noise-rocku, post-rocku, post-punku nebo free-jazzu. Tuhle čtveřici trefně označili jako mix Black Flag se Soft Machine. Za patnáct let existence odehráli víc než 400 koncertů na nejrůznějších místech, za prapodivných okolností a situací, s mnoha rozmanitými kapelami a hudebními projekty. Objeli bezpočet festivalů a v rámci svých turné odehráli koncerty od Španělska po Rusko. dSCi jsou členy Associação Terapêutica do Ruído (ATR), kolektivu, který stojí za stovkami uspořádaných kulturních akcí a projektů (nejen) na lisabonské scéně.

TURBOHALER (NO/TR)

Power duo ovlivněné grindcorem i harshnoisem, ale s kořeny zapuštěnými v jazzu a sound artu. Hrajou rychle a hlasitě, jmenujou se po léku na astma a vznikli v roce 2015 v Norsku. Ve stejném roce vydali nahrávku "Why Aren´t We Friends Anymore?" V roce 2017 si střihli turné po Japonsku a loni jim vyšla kazeta se záznamem dvojkoncertu na německém labelu Econore. Turbohaler tvoří Eirik Havnes (kytara a elektronika, Norsko) a Utku Tavil (bicí a elektronika, Turecko) a hlásí se k odkazům kapel jako MoHA!, Lightining Bolt, Napalm Death a dalších.

PAREGORIK (CZ)

Celý ten bordel podpoří a podrhne českému publiku velmi dobře známý a oblíbený Paregorik. Bude to harsh noise, bude to zeď, bude to nahlas, bude to vyháněčka, nihil.

FB událost: https://www.facebook.com/events/1289583071915569

VSTUPNÉ: 250 - 300,- Kč dle vašeho uvážení a možností.Předprodej vstupenek není.

Info: [email protected]

Výbor pro Cenu Václava Buriana a Muzeum umění Olomouc pořádají sedmý ročník Ceny Václava Buriana Olomouc.

Výběr ze soudobé lyriky z Česka, Polska, Slovenska, Německa a nove také Běloruska přináší mezinárodní porota ve složení Zofia Bałdyga, Petr Borkovec, Lena Dorn, Mária Ferenčuhová, Sjarhej Smatryčenka a Tomáš Tichák.

V kategorii Za poezii jsou nominováni: polská básnířka Anna Adamowicz (1993), slovenská básnířka a prozaička Dominika Moravčíková (1992), český básník a slamer Tim Postovit (1996), německý básník Christian Filips (1981) a běloruská básnířka Maryja Martysevič (1982). Cenu v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu převezme slovenský spisovatel a publicista českého původu Martin M. Šimečka (1957).

Hlavní program – básnické čtení účastníků soutěže a debata porotců – se koná tradičně na sv. Václava v Olomouci a je součástí programu Středoevropského fóra. Letošní ročník se uskuteční v Besedním sále Muzea moderního umění. Zahájí ho provedení skladby Poème Symphonique pro 100 mechanických metronomů (1962) maďarsko-rakouského skladatele György Ligetiho v podání pražského experimentálního orchestru Berg. Performance se odehraje v Trojlodí Muzea moderního umění ve 14.30, v 15.00 bude následovat čtení nominovaných básníků, debata poroty a debata s laureátem ceny Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu.
------------------------------------
Cena Václava Buriana Olomouc navazuje na odkaz olomouckého novináře, polonisty a básníka Václava Buriana (1959–2014). Porota nominuje pět básníků z Polska, Slovenska, Česka, německojazyčné Evropy a od roku 2022 také Běloruska.. Po autorském přednesu následuje veřejná diskuze a hlasování o vítězi, který získává brož a 1000 eur. Prvním laureátem v kategorii Za poezii se roku 2016 stal český básník Milan Děžinský, cenu v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu získal polský bohemista, překladatel a publicista Aleksander Kaczorowski. V roce 2017 si ceny odnesli polský básník a překladatel Tomasz Różycki a slovensko-maďarský vydavatel a publicista László Szigeti. V roce následujícím byly uděleny dvě ceny Za poezii (Polákovi Jarosławu
Mikołajewskému a Slovákovi Michalu Habajovi), v druhé kategorii uspěl polský bohemista, překladatel, disident a novinář Andrzej Jagodziński. V roce 20219 získali ocenění berlínský básník a performer Max Czollek a ukrajinský romanopisec, novinář, rocker a bojovník za ukrajinskou demokracii a svobodu Jurij Andruchovyč. V pandemickém ročníku 2020 byly oceněny německá básnířka polského původu Dagmara Kraus a polská spisovatelka a nakladatelka Monika Sznajderman.

Loni v kategorii poezie zvítězil český básník a performer Ondrej Macl a laureátem v kategorii kulturní přínos ke středoevropskému dialogu se stal rakouský spisovatel a polonista Martin Pollack.

David Voda, předseda Výboru pro Cenu Václava Buriana, z. s.
Zofia Bałdyga, programová ředitelka Ceny Václava Buriana
Alexandr Jeništa, vedoucí produkčního oddělení Muzea umění Olomouc

e-mail: [email protected]
https://cvbo.cz/
https://www.facebook.com/cenavaclavaburiana/