Obchodní řetězce se v České republice stávají jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů. Pracovní podmínky v některých z nich jsou však příčinou kritiky zaměstnanců i médií. Úsilí o zlepšení pracovního prostředí i lepší platy je považováno za legitimní cíl odborového hnutí. Provozovatelé hypermarketů a supermarketů se však někdy k rodícím se odborovým organizacím stavějí silně nevraživě nebo přímo nepřátelsky.
Obchodní řetězec společnosti Plus Discount má v České republice na 120 diskontních prodejen Plus, ve kterých zaměstnává celkem 2000 lidí. Společnost Discount Plus na svých internetových stránkách uvádí, že od loňského května do letošního dubna vykázala obrat 12,2 miliardy korun. Patří společně s hobbymarkety Obi do německé skupiny Tengelmann. Tato skupina podle odhadů společnosti Incoma Research dosáhla v roce 2000 v České republice tržeb 18,9 miliardy korun. Celkem působí v 15 zemích světa, kde má na 7100 obchodů a zaměstnává přibližně 186 000 lidí.
První prodejna Plusu se v Čechách objevila v dubnu 1992. Zhruba o pět let později se stal zaměstnancem této firmy pan Tomáš Karásek. Pracoval na plný úvazek jako skladník. Jak uvádí pan Karásek, k jeho práci neměl zaměstnavatel žádné výhrady. Průběžně mu byla zvyšována mzda. Koncem dubna tohoto roku, tedy zhruba po osmi letech zaměstnání, však obdržel výpověď, v jejímž oficiálním zdůvodnění stálo, že je již pro firmu nadbytečný. A to přesto, že jeho pracovní místo rušeno nebylo a tržby firmy v naší zemi rostou. Pan Karásek a spolu s ním i Odborový svaz pracovníků obchodu (OSPO) jsou přesvědčeni, že skutečný důvod výpovědi je úplně jiný, než firma uvádí. Je jím činnost pana Karáska v odborové organizaci ve firmě.
Ochrana na papíře
Právo zapojovat se do činnosti odborů českým zaměstnancům zajišťují nejen české zákony (Základní listina práv a svobod, zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání, zákon o sdružování občanů), ale i nejrůznější závazné mezinárodní úmluvy, normy a dohody (Evropská sociální charta, úmluvy Mezinárodní organizace práce a směrnice Evropské unie). Případ pana Karáska ukazuje, s jakými problémy se může setkat ten, kdo by chtěl dodržování těchto norem a dohod v Čechách skutečně prosazovat.
„Odborová organizace byla v Plusu založena 13. srpna 2004, tvořilo ji na padesát členů,“ uvádí Blažena Hlinková, vedoucí územního pracoviště OSPO pro Prahu a Středočeský kraj. „Už v září předali odboráři vedení návrh kolektivní smlouvy, po různých jednáních však vedení firmy určilo jako termín kolektivního vyjednávání až 29. duben 2005. Ve stejný den ale dostali tři členové vedení odborů ve firmě výpověď,“ dodává.
Tiskové prohlášení předsedy OSPO Alexandra Leinera z 1. září letošního roku poukazuje na to, že „první pokusy o sdružování zaměstnanců v odborech rozbíjel (již) tehdejší jednatel p. Pavel Turek, a zcela nepokrytě prohlašoval: ,U mě (budou) odbory jen přes moji mrtvolu!’ 17. 3. 2005 byl do funkce uveden německý jednatel p. André Rienesland.“ S jeho příchodem taktika přitvrdila. Podle slov pana Leinera: „Nejprve byl náš svaz požádán o strpení ve věci prostudování návrhu kolektivní smlouvy, následně si vyžádal seznam členů výboru odborové organizace, kterým nabídl okamžité skončení pracovního poměru dohodou, s odměnou 75 000 Kč. Dva členové výboru souhlasili, předseda odborové organizace pan Tomáš Karásek nikoli.“
Pan Karásek nejenže odmítl podepsat dohodu o okamžitém skončení svého pracovního poměru a převzít za to desetitisícové odstupné, ale když mu byla vzápětí předána výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti, podal na firmu Plus žalobu pro neplatnost této výpovědi. V ní dokládá, že firma ihned na jeho místo přijala dalšího pracovníka, který vykonává obdobnou činnost, a požaduje, aby se mohl vrátit do práce (firma mu totiž zakázala vstup na pracoviště), aby dostal mzdu, kterou mu za období, kdy nemohl vykonávat svou práci, firma dluží, a také aby Plus uhradil soudní poplatek 1000 Kč, který musel zaplatit při podání žaloby. Soud dosud jeho žalobu neprojednal a pan Karásek i OSPO se proto brání i dalšími způsoby.
Nesmíme zveřejňovat
O zacházení zástupců firmy Plus s představiteli odborů ve firmě byl podle tvrzení místopředsedy Odborového svazu pracovníků obchodu pana Voslaře informován také Státní úřad inspekce práce. Jde o nově vzniklou instituci, která od letošního července nahradila dřívější Český úřad bezpečnosti práce a jemu podřízené inspektoráty bezpečnosti práce. Podle čerstvého zákona o inspekci práce (zák. č. 251/2005 Sb.) se na tuto instituci může obracet každý, kdo je přesvědčen, že zaměstnavatel porušuje pracovněprávní předpisy. Úřad zahájil podle informací odborářů skutečně ve věci pana Karáska a zacházení se zaměstnanci v Plusu šetření, jeho výsledky však dosud stěžovatelům nikdo neoznámil. Dozvědět se o průběhu a výsledcích šetření více je nemožné. „Výsledky šetření, které se týkají konkrétních subjektů, nesmíme zveřejňovat,“ říká právnička úřadu JUDr. Eva Bláhová. „Můžu vám pouze obecně říci, že u obchodních řetězců obvykle šetříme nedodržování limitů přesčasové práce, nepřidělování náhradního volna za přesčasy, nedodržování stanovených přestávek v práci, porušování zákona o mzdě a dalších zákonů,“ doplňuje Bláhová.
Odboráři si stěžovali také na mezinárodním fóru. Na celosvětovém kongresu UNI (Union Network International – celosvětová organizace sdružující odborové svazy obchodu a jiných činností) informovali „o praktikách, které v ČR používá PLUS Discount k likvidaci odborových aktivit“. A oslovili také zástupce partnerského německého odborového svazu Ver.di a požádali je o případnou pomoc při zajištění publicity o případu v německých médiích. „Informovali jsme rovněž německého majitele společnosti pana Michaela Hürtra,“ tvrdí pan Leiner. Místopředseda odborářů z OSPO pan Voslař pak dodává, že zprávu o chování německé firmy předal odborářský senátor Milan Štěch i na Velvyslanectví SRN. Výsledky úsilí pana Karáska i dalších odborářů však dosud nejsou nijak závratné. Donutili zatím alespoň české představitele firmy Plus, aby se k případu veřejně vyjádřili do médií. Mediální zástupce společnosti Plus Discount David Kovář však v rozhovoru pro ČTK v září obvinění odborářů zcela odmítl. Nedochází prý k pronásledování ani uplácení odborářů. Podle něj ze společnosti po vzájemné dohodě odešlo zhruba 20 manažerů, kteří měli jiný pohled na novou obchodní politiku. „Společnost nikdy neposkytla úplatek za opuštění, nýbrž v souladu s českým řádem ukončila pracovní poměr se zaměstnancem po vzájemné dohodě, která také zahrnovala odměnu za práci pro společnost vykonanou v minulosti,“ uvedl podle zpráv agentury Kovář. V písemném vyjádření zaslaném redakci tiskový mluvčí také odmítá, že by si firmě na zacházení s odboráři někdo stěžoval. „Vedení společnosti PLUS – DISCOUNT nemá ze strany OSPO žádné oficiální informace o nějakém nátlaku či uplácení členů odborového sdružení,“ uvádí se doslova v odpovědi. K případu pana Karáska pak zástupci firmy prý nic sdělovat nemohou. „Společnost PLUS – DISCOUNT neposkytuje žádné informace týkající se osobních i jiných údajů jak současných, tak i bývalých zaměstnanců,“ odpovídá Kovář na otázky ohledně podrobností o způsobu, jakým byl agilní odborář z firmy vyhozen.
Odborářky zavřeli
Nátlak proti zbývajícím odborářům ve firmě přitom zatím podle tvrzení jejich zástupců pokračuje. Podle paní Hlinkové ze středočeské kanceláře OSPO byl po zlikvidování tříčlenného odborového výboru v Plusu, do něhož patřil i pan Karásek, vytvořen výbor 21členný. Ani to však tlak nezastavilo. „Některé odborářky byly zadržovány mnoho hodin v místnosti bez možnosti kontaktovat právníka nebo si zavolat a byly nuceny podepsat dohodu o výpovědi. Přeřazují je na jinou práci, nutí je dělat nesmyslné nebo nepříjemné činnosti. Jedna paní byla dokonce lživě obviněna z krádeže igelitové tašky,“ vypočítává způsoby nátlaku Hlinková. „Nakonec většinou podepíší, dostanou peníze a odejdou. Pak jim ještě volají najatí právníci s tím, že o tom nesmějí nikde mluvit,“ dodává Hlinková. Zatím jediným odborářem, který tlaku vedení Plusu dosud vzdoruje soudně, je pan Karásek.