Původně jsem chtěl začít něčím jiným, ale tohle si nemůžu odpustit: V Moskvě, městě, kde milicionáři prosté občany bez uzardění perlustrují pro sebemenší maličkost, bylo bez problémů možné pořídit si falešné poznávací značky, odpovídající skutečným vozům vysoce postavených papalášů. K nim padělatelé přibalovali všechny potřebné dokumenty a dokonce propustky do střežených míst, třeba přímo do Kremlu, a navrch falešné poděkování za spolupráci s podpisem prezidenta Vladimira Putina. Pokud měl člověk náležitě drahý automobil i kravatu a potřebně drzé čelo, mohl se vydávat například za generála tajné policie. Jak napsal 7. prosince deník Izvestija, majitelé padělatelské dílny dokonce pro své zákazníky připravili návod, jak se správně chovat. „V žádném případě nepodléhejte zastrašování snahami zjistit, zda jste Vámi vlastněné dokumenty získal legálně. Ať vás zkusí prověřit. Musíte vědět, a dejte to znát i iniciátorovi prověrky, že o svůj čas, který na to padne, jste připraveni přijít. Protože je však databáze prezidentské administrativy utajovaná, půjde skutečně jen o ztrátu času,“ stojí v bodě sedm. Tajná služba FSB začala složitý případ rozplétat, když v květnu na oslavách konce druhé světové války v centru Moskvy, zcela uzavřeném pro dopravu, projel kolem nevěřícně hledících policistů během dvou minut dvakrát stejným směrem černý mercedes, zdánlivě patřící vysoce postavenému činovníkovi.
V Čečensku se na konci listopadu konaly po dlouhé pauze parlamentní volby. Státní moc a pozorovatelé ze zemí Společenství nezávislých států je označili za svobodné a demokratické, ochránci lidských práv kontrovali, že hlavním předvolebním argumentem byl kalašnikov. „V tom, aby volby proběhly, byl ze všeho nejvíc zainteresován čečenský první vicepremiér Ramzan Kadyrov. Logiku to má prostou: regionální odnož strany Jednotné Rusko, které pod svá křídla sjednotilo prakticky všechny autoritativní lidi v Čečně včetně některých bývalých polních velitelů, může zajistit zvolení svého neoficiálního šéfa Ramzana Kadyrova prezidentem republiky už příští podzim, kdy mu bude třicet let,“ napsala den po volbách 28. listopadu Gazeta. Své dlouhé reportáži z Čečenska dala titulek Ramzan všemohoucí. Na autora zřejmě silně zapůsobil už příjezd do Grozného: „Ke správné politické volbě vyzývají voliče gigantické billboardy se zobrazením otce i syna – tvrdě vyhlížející Achmat Kadyrov, který byl zabit při atentátu loni 9. května, a vědoucně se pod vousy usmívající Ramzan. Stěny polorozpadlých domů jsou polepeny plakáty, a proto nevypadají tak zlověstně a truchlivě.“ Bezpečnost na ulicích města podle Gazety v den voleb zajišťovali velcí muži s plnovousy a zbraněmi, v uniformách bez označení, kterým místní říkají krátce „kadyrovci“. „Měl jsem dojem, že je právě přivezli z lesa, kde s plným nasazením sestavovali pekelné stroje. Pracovníky milice a federální vojáky jsem viděl jen u komplexu vládních budov v centru Grozného a u vjezdu do města,“ napsal reportér Gazety. Volby vyhrálo Jednotné Rusko bez větších problémů, hlasovalo pro něj 60 procent voličů. Do lavic malého čečenského parlamentu zasednou ještě komunisté a několik poslanců za Svaz pravých sil.
Ruští poslanci se rozhodli došlápnout si na nevládní organizace, které podle nich ohrožují bezpečnost Ruské federace. Podobného názoru je i prezident Putin. Kommersant 6. prosince barvitě a zeširoka vylíčil zasedání ruské vlády, která se kromě nevládek zabývala i ekonomickými problémy. „Pan Gref [German Gref je ruský ministr financí – pozn. aut.] oznámil, že inflace v listopadu byla 0,7 procenta. – ,Kolik?!‘ zeptal se pan Putin s takovým výrazem ve tváři, že kdyby se takhle zeptali mne, okamžitě bych tu cifru snížil nejméně na polovic. – ,0,7 procenta...‘ vzdorovitě pronesl German Gref. ,A je to o něco níž, než byly prognózy...‘ Vypadal jako úspěšný obchodní cestující. – ,Ahá,‘ spokojeně pokýval hlavou pan Putin. Zdá se, že číslo prostě přeslechl,“ popsal Kommersant začátek jednání kabinetu. Legrace ale rychle skončila, když Putin vysvětlil, že nový zákon, který mimo jiné zakazuje financovat nevládní organizace ze zahraničí, má pomoci chránit ruský politický systém proti vměšování zvenku a společnost i občany proti teroristické ideologii a nenávisti. Ministr spravedlnosti Jurij Čajka na téma nevládních organizací jednal ve Štrasburku a ruské vládě i prezidentovi oznámil, že nastavovat pravidla a registrovat takové organizace je svrchovaným právem každého státu. Evropa i Spojené státy už ale oznámily, že se jim plán Kremlu na tvrdý zákon o nevládních organizacích vůbec nelíbí.
V týdeníku Vlasť upozornili, že Putin je odhodlán “vyřešit otázky spojené s pokračujícím financováním politické činnosti ze zahraničí“, přesto prý ale nechce, aby ruské veřejně prospěšné organizace utrpěly. Týdeník dodává, že Kreml má tedy zřejmě seznam organizací, které jsou z jeho pohledu veřejně prospěšné, a kterým se tudíž nic nestane. Ostatní nejspíš budou muset z Ruska odejít, mezi nimi například i ruská pobočka SOS Dětské vesničky, která je ze 70 procent financována mezinárodně.
Slavná socha Věry Muchinové Dělník a kolchoznice, symbol socialistického realismu a logo někdejšího Mosfilmu, má opět stát v Moskvě. Na slavnostní znovuodhalení skulptury z roku 1937 si ale budeme muset počkat až do roku 2007. Deník Izvestija připomíná, že případ sochy se táhne už od roku 2002. Tehdy expertiza prokázala, že dělník i kolchoznice potřebují renovaci. Tak je rozebrali a bylo rozhodnuto, že socha po opravě získá nový sokl, přesnou kopii toho, na němž v roce 1937 stála na Světové výstavě v Paříži. „Slíbili také, že na své místo se monument vrátí v polovině roku 2005 a že okolo něj vyroste obří nákupní středisko. 2005 se blíží ke konci a restaurátorské práce ještě ani nezačaly,“ poznamenal list. Obchodní středisko má postavit soukromá firma, která zatím nedaleko od původního umístění sochy na Prospektu Mira vlastní několikapatrové podzemní garáže. Platit rekonstrukci obří sochy ale nehodlá. Za zdržení v rekonstrukci podle pracovníků restaurátorské dílny může také moskevská radnice, která včas nedodala všechnu potřebnou dokumentaci. Na sochu, symbol sovětského budovatelského nadšení, stojící uprostřed obřího nákupního komplexu, se tedy budeme moci jít podívat až za pár let.
Z ruskojazyčného tisku vybral Jakub Dospiva.