Zásadní pramennou studii o dramatiku Lvu Birinském (1885–1918?), poněkud záhadné postavě ruského uměleckého exilu, kterou autor Dušan Hübl publikoval v Divadelní revui č. 2/2005, si můžeme přečíst i na internetové stránce pražského amatérského divadla Esence http./esence.mbox.cz.
S vídeňským kabaretiérem a filmovým scenáristou Hugem Wienerem (1904–1993), mj. libretistou operet Járy Beneše, seznamuje Evžen Turnovský ve Světě a divadle č. 5/2005.
Letošní 120. výročí narození autora knih pro děti, loutkových her a operních libret Bedřicha Beneše Buchlovana (1885–1953), rodáka z Tučap na Uherskobrodsku, připomněl medailon v regionálním časopisu Zvuk Zlínského kraje (podzim 2005).
Na nekrolog Kamila Bednáře k úmrtí Františka Halase, vytištěný bibliofilsky v počtu 50 výtisků Janem Jelínkem v roce 1950, upozornil Libor Knězek v Hlasech Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm č. 4/2004.
Fejeton Jana Pilaře Zradit – znamená zahynout (Literární noviny č. 44/1955), v němž se básník vypořádal s kolegy v exilu („Ferdinande Ferino, [...] kdybyste denně propotil tři košile místo jedné, obveselujete na smrt jdoucí, jste clown v posledním jejich cirku [...]“), přetiskly zkráceně Literární noviny č. 44/2005 v rubrice Před 50 lety.
Haló noviny publikovaly 4. 11. 2005 výtah z přednášky Zdeňka Mahlera Božena Němcová a současnost. Mezititulky: Současné selhání mnohých vzdělanců, Komerční stanice oslovují žlázy, Kníže Václav – kritérium pro současné politiky, Mistr Jan Hus – ticho po pěšině, Vykladači a experti opilí barokem, V kultuře jsme řadu věcí prohráli, Na novou situaci s novými nástroji.
Na pobyt v USA v roce 1968 a hudební zážitky, jež si odtud přivezl, zavzpomínal v rozhlasové anketě Ivan Klíma (Týdeník Rozhlas č. 45/2005).
Časopisecké a rozhlasové úvahy Jiřího Suchého zaplnily 20., závěrečný, svazek Encyklopedie Jiřího Suchého (ed. Václav Kadlec, Univerzita Karlova – Karolinum – Pražská imaginace 2005).
František Knopp
Německo
Časopis Literaturen vychází v Německu od roku 2000 a za tuto relativně krátkou dobu si získal přízeň veřejnosti. Časopis založila a stále vede literární kritička Sigrid Löfflerová, jedna ze čtyř postav bývalého televizního pořadu Literární kvartet, spojovaného zejména s Marcelem Reichem-Ranickým. Po jedné nesmiřitelné hádce o literatuře – takříkajíc v přímém přenosu – Löfflerová kvartet opustila a založila tento časopis. Že to byl dobrý tah, dnes není pochyb. Literární kvartet je už historií, časopis se ale prosadil a patří k předním zdrojům informací o novinkách na německém knižním trhu. Jak už napovídá podtitul – magazín pro knihy a témata – záměrem časopisu je oslovit nejen odbornou veřejnost, ale také a zejména širokou čtenářskou obec, pro kterou je měsíčník průvodcem po světě současné literatury.
Jak je v tomto časopise pravidlem, i aktuální jedenácté číslo upozorňuje už na obálce na hlavní téma vydání, kterému je věnována více než třetina obsahu. Tématem je místo (jako reálný prostor i jako inspirace) a nárůst zájmu autorů o místopis. Příspěvky se spíše než recenzím blíží reportáži, která reflektuje knihy autora i konkrétní prostor. Tak je tomu například i v případě textu o holandském autorovi Cees Nooteboomovi a jeho nové knize, odehrávající se v Austrálii. Dále se v čísle píše o knihách věnovaných místům významově spojeným s německou i evropskou historií: po stopách evropské kultury v městech střední a východní Evropy předválečných let se například ve své nové knize vydává historik Karl Schlögel. Dalšími příspěvky na dané téma jsou recenze nového románu mladé německé autorky Marion Poschmannové, odehrávajícího se na Sibiři, nebo text o biografii vynálezce atlasu Gerharda Mercatora. Číslo doplňují recenze na další knižní novinky: biografii o klasikovi sociologie Maxu Weberovi, román skotské autorky A. L. Kennedyové nebo knihu Petera Burkeho o dnešním chápání dějin kultury. Nechybí ani příspěvek o nejdiskutovanější beletristické novince letošního podzimu, dlouho očekávaném románu německého autora Ingo Schulzeho Nové životy. Závěr čísla tvoří mimo jiné pravidelné rubriky, kde například spisovatelé doporučují své oblíbené autory, či přehled literárních čtení a pořadů na příští měsíc.
Eva Vondálová