Památku literárního vědce Alberta Pražáka, znalce slovenské literatury, připomněl u příležitosti 50. výročí jeho úmrtí 19. 9. t. r. Viktor Šlajchrt v Respektu č. 38/2006.
Monografii Josefa Vojvodíka o Otokaru Březinovi Od estetismu k eschatonu (Academia 2004) recenzoval v Akordu č. 6/2006 Ladislav Soldán.
BásníkuEzru Poundovi a jeho dceři Mary de Rachewiltz, narozené v roce 1925 v tyrolském Brixenu, je věnován tematický blok v Revolver Revui č. 64 (září 2006). Připravil jej Jakub Guziur a součástí bloku jsou kromě překladů Pounda (Anna Kareninová) i rozhovor, který s básníkovou dcerou vedl na hradě Brunnenburg v Tyrolích Petr Mikeš (datován 5. 6. 2005), a esej Alana Levyho Maryina kniha, ginsbergovská reminiscence a poslední dny Ezry Pounda.
V dylanovském bloku v Hostu č. 6/2006 podrobil J. Guziur tvrdé kritice český překlad prvního dílu Kronik Boba Dylana (Argo 2005). Vytkl překladateli Jiřímu Popelovi, že nahrazením „bezpříznakových“ výrazů anglického originálu „příznakovými“ výrazy soudobé hovorové češtiny Dylanův „neutrální“ text nepřípustně zvulgarizoval.
Pod titulkem Konečně došlo na Magora oznámil Jiří Peňás v Týdnu č. 39/2006 rozhodnutí poroty udělit letošní Cenu Jaroslava Seiferta Ivanu M. Jirousovi. – Výbor z Jirousovy vězeňské korespondence Magorovy dopisy (Torst 2006) recenzoval v Reflexu č. 37/2006 Stanislav Škoda.
Dosud nepublikovanéBásně noci Dalibora Plichty otiskla revue Prostor v čísle 71 (září 2006), monotematicky nazvaném Kam kráčíš, vzdělanosti?. Biografická poznámka o autorovi mj. zmiňuje Plichtovo autorství eseje O patetickém a lyrickém stavu ducha, vydaného v roce 1982 Nobelovou nadací ve Stockholmu (a pražskou Jazzovou sekcí) pod jménem Jaroslava Seiferta.
Rozhovor s Vladimírem Křivánkem a Křivánkovu interpretační studii o Holanově básnické prvotině Blouznivý vějíř (1926) najdeme v prvním poprázdninovém (14.) čísle Tvaru.
Na sportovní straně Lidových novin 16. 9. 2006 recenzoval Ondřej Horák knihu Petra Čtvrtníčka & kol. Krev, pot a skluzy (XYZ 2006), obsahující scénický textIvánku, kamaráde, můžeš mluvit?, jejž pokládá za „literární událost sezony“.
MedailonMiloše Šuchmy, významné osobnosti českého exilu v Kanadě (spoluzakladatele dvouměsíčníkuZápad), mj. účastníka náchodské konference o Josefu Škvoreckém v roce 2004, přinesly České listy č. 9/2006.
Sbírku básníTheofila Halamy Když Buddha spí (Sursum, Tišnov 2006) recenzovala v Literárních novinách č. 38/2006 Lydie Romanská.
František Knopp
Německo
Letní dvojčíslo časopisu Literaturen přináší mimo jiné text Američana Marka M. Andersona o německém autorovi W. G. Sebaldovi. Příspěvek se zaměřuje na vybrané momenty v životě tohoto autora, které měly zásadní vliv na jeho psaní, a rozebírá jeho vztah k otci a dědovi – dvěma osudovým postavám, které provázely celou Sebaldovu literární tvorbu.
Vydání dále přináší čtivou ukázku z Indického zápisníku rakouského spisovatele Josefa Winklera. Winkler Indii několikrát navštívil, naposledy loňského roku. Zápisky, které zde vznikly, jsou přípravou ke knize, na níž právě pracuje. Zážitky z posvátného indického místa Varonasi se v textu mísí s událostmi ve Winklerově rodině, která v Indii pobývala společně se spisovatelem; výsledný text nabízí osvěžující pohled na vzdálenou zemi. Indie, jejíž literatura je hostem na letošním frankfurtském knižním veletrhu, je ústředním tématem následujícího vydání časopisu. Indie je vnímána jako země plná protikladů, kde vedle sebe dlouho koexistovaly různé kulturní tradice. Jak se však zdá, a některé z příspěvků to dokládají, globalizace a s ní spojená modernizace a touha vyrovnat se Západu mohou znamenat zásadní hrozbu pro dosavadní kulturní rozmanitost indické společnosti. Ilija Trojanow, autor knihy Der Weltensammler (Sběratel světů, vydal Hanser 2006), jejíž část se v Indii odehrává a která byla oceněna letošní Cenou lipského knižního veletrhu, přispěl textem o protikladech moderní Bombaje. Za pozornost dále stojí portrét indického spisovatele Kirana Nagarkara od šéfredaktorky Sigrid Löfflerové. Autor, který se ve svých literárních počátcích živil psaním scénářů pro Bollywood, nabízí ve svém románu Gottes kleiner Krieger (Malý válečník boží), který právě vychází v němčině, cestu ke spirituálním kořenům terorismu. Románů o terorismu a teroristech je vůbec letos větší úroda, takže jim časopis věnuje zvláštní článek. Z ostatních příspěvků musím upozornit na dva romány, které byly nominovány na letošní Německou knižní cenu. Jedná se o knihu Martina Walsera Angstblüte (Květ úzkosti, Rowohlt 2006) a novinku Thomase Hettcheho Woras ir gemacht sind (Z čeho jsme, Kiepenheuer & Witsch 2006). Román, odehrávající se v Americe, formální kombinace krimi a thrilleru, je především přiběhem o naší realitě, o tom, co se domníváme, že realita je, a z čeho se obraz této reality vlastně skládá.
Eva Vondálová