Světlonoš do každé rodiny

... ze skladeb od Simona a Garfunkela. Nebo spíš naopak. Po pár minutách ovšem celá kapela najednou dostala záchvat padoucnice a vše se zvrhlo do velmi hlasitého noise hardcoru. Basista Miles Seaton stavěl hlukové stěny doslova (!) zednickou špachtlí. Na působivosti dodával výjevu fakt, že muzikanti i při takovém energetickém vypětí seděli na židlích.

Bývá obvyklé, že dnešní rockoví muzikanti nemají ani potuchy, co je to dynamika nebo hudební barva. Akron/Family to naštěstí vědí, a tak byly k slyšení neskutečné gradace, pískací hračky, zvonkohry a dupání do podlahy. Nejtišší místo jejich setu bylo, když se bez mikrofonů postavili na okraj pódia a pouze s vypojenou elektrickou kytarou zazpívali jakýsi spirituál. Byli přijati bouřlivým aplausem, na pódium jim přišel zatleskat i samotný Michael Gira, oficiální hvězda večera. Ještě jsem neviděl, aby se udělala taková fronta na CD předkapely už o přestávce.

Současnou sestavu Angels of Light utvářejí kompletní Akron/Family společně s Michaelem Girou, který byl v době pražského koncertu indisponován jakousi nemocí. Jeho podmanivý hlasový projev byl tak obohacen o drsný chrapot a výrazné nosovky. První posmrkaný kapesníček dokonce hodil jednomu dychtivému fanouškovi. To vzbudilo u většiny obecenstva přinejmenším rozpaky; v době, kdy hrozí ptačí chřipka, jsou obdobné žerty nebezpečné, zvlášť když měl dotyčný pán cosi do činění s Labutěmi – postindustriálními kazateli The Swans.

Tato část koncertu byla po hudební stránce mnohem přímočařejší. Girovy kompozice nejsou nikterak komplikované, jejich napětí má takřka klaustrofobickou atmosféru, protože se odehrávají na prostoru pouze několika málo akordů. Většinou na začátku naznačí téma neumělou, ale funkční předehrou na akustickou kytaru a zbytek kapely jej pak vyklene napříč písní. Tu pak Gira utne jediným rázným mávnutím ruky. Rozhodnost ohledně konců je jakousi jeho uměleckou vlastností, jak ukázal již definitivním rozchodem The Swans, který tehdy oznámil rok předem.

Pro toho, kdo Swans naživo neviděl, byl tento koncert cenným zážitkem (ironií osudu je, že se v Praze o čtrnáct dní minul s bývalou kolegyní Jarboe). Přesto si ale neodpustím poznamenat, že samotní Akron/Family znějí do budoucna o poznání slibněji.

Autor je publicista.