…nebyl vybrán náhodně – odkazuje na krycí jméno invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, které se aktivně zúčastnily také polské jednotky. V Legnici ostatně sídlil štáb intervenčních vojsk, který osobně řídil velitel Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy maršál Ivan Ignatijevič Jakubovskij. Mnoho Poláků dodnes účast polské armády na potlačení Pražského jara považuje za černou kapitolu národních dějin – proto nebylo velkým překvapením, že se premiéra odehrála před naplněným hledištěm. Výsledek však nedostál očekávání většiny diváků.
Hlavními postavami komediálního dramatu, jak divadelní hru charakterizoval její autor, je čtveřice polských tankistů, kteří při invazi do Československa zabloudí kdesi v hlubokém lese. Právě jejich tank – pozoruhodná pohyblivá dřevěná maketa (scénografie Małgorzata Bulanda) – je důležitou rekvizitou, okolo níž se odehrává většina situací. Na jevišti se postupně objeví polská entomoložka, skupinka českých dívek, matka se synem, ruská vojačka a několik českých dětí s rodiči. Příběh hry je poměrně jednoduchý – většina původních nepřátel se postupně sbližuje a společně zakládají „stát slušných lidí“. Jejich karnevalová proměna však nemá dlouhého trvání – několik postav tuto vizi nakonec odmítá.
Zvolené téma nabízelo řadu možností, inscenátoři však bohužel volili „zlatou střední cestu”. Nevyužitou příležitostí zůstala například práce s jazykovými prostředky. Jednotlivé postavy hovoří svým rodným jazykem, a čeština v podání polských herců je často nedokonalá a zejména pro českého diváka hru výrazně posouvá do parodické roviny. Také četné odkazy na národní stereotypy (české pivo, pepíčci atd.) či literární díla (např. Przymanowského Čtyři v tanku a pes) jsou spíše laciným gestem, které připomíná pověstnou slámu čouhající z bot. Z hry se tak vytrácejí dramatické prvky a velmi rychle převládá komedie až kabaretního střihu.
Při příležitosti premiéry byla v prostorách divadla instalována výstava Poláci – Češi – Slováci – setkání pod komunismem, kterou polská instituce Karta představila již před časem také ve Varšavě. Na přibližně dvaceti panelech jsou v polštině a češtině zachyceny především události z roku 1968 a činnost Polsko-československé solidarity, od jejíhož založení letos uplyne již pětadvacet let.