Noc, vítr rozchodu
do plachet duje rázem,
rozvlní moře.
...
Zdvihám ke světlu
motýla, už po smrti:
líčidlo to tam.
...
Píšeš:
inkoustu ubylo,
přibývá moře.
Přeložil Miloš Tomasco
Příbuzné články
* * *
V noci tma zesvětlala do lahvové zeleně. Červená prohlubeň mi visí v mysli. Pohledem vyřezávám jasná místa na okrajích keřů. Pod krajním stromem zbytky tvých vlasů ještě označují místa, kde se tvoje hlava na chvíli zastavila, než pokračovala v pádu. A otisk tvojí tváře je stále patrný, i když …
JSME TADY PO VŮLI TVOJÍ…
(1855–1934)
Jsme tady po vůli tvojí,
ty jsi nás povolal z tmy –
Jak v oule včel se nás rojí…
Jsi pán náš? – Co však jsme my?
Tvé děti či jenom stádo?
Jsi, bys nás jatkami ved
v posmrtné své eldorádo
či v předpeklí nových běd?
Věci, večer noc I
Věci, večer noc I
Nože mlčí
kosy tišší
hlasy jasnější
Jako by si věci
na nás zvykly
Přeložila Sabine Eschgfällerová