Respekt z 3. dubna 2006 přinesl u nás zatím vůbec první recenzi (Petr Třešňák) ve světě tolik diskutované knihy Normana Finkelsteina Průmysl holocaustu – Úvahy o zneužívání židovského utrpení. Autor recenze asi o diskusi nestojí, má prostě jasno, ale i ten jasný názor si zřejmě někde vypůjčil. S knihou se moc nebabrá a stačí mu zjištění, že „recenzenti Finkelsteina vesměs rozcupovali“, a nijak nedoložené a u člověka, jemuž moderní antisemitismus vzal krom rodičů celou rodinu, až drzé tvrzení, že „konstruuje spiklenecké teorie, které zavánějí antisemitskými stereotypy“. O tom, že dikce i obsah většiny ze zmíněných recenzí potvrzují osobní zájem kritiků a vlastně i Finkelsteinovy teze, ale mlčí, stejně jako o tom, že je řada dalších, kteří žádný osobní zájem nemají, téma je jim životní profesí a knihu uvítali (zmiňuje jen Raula Hilberga, o kterém se navíc dozvěděl z Finkelsteinovy publikace). Z lenosti nebo snad z přesvědčení se tak řadí mezi ty, kteří Finkelsteinovy argumenty přebíjejí křikem o jednom antisemitském (když už ne popíračském) Židovi. I když podle Třešňáka Finkelstein používá „mnoho úskoků“, z poměrně rozsáhlé recenze se dozvídáme jen jeden „malý příklad“ a ten musí stačit. Proč také číst víc od člověka, jehož „knihy rádi kupují neonacisté“?
Tento způsob „kritiky“, zdá se, však Třešňák neuplatňuje jen vůči Finkelsteinovi. Před pouhými několika měsíci podobným způsobem naložil s jiným Židem provokatérem, Noamem Chomským, když jeho umístění na první pozici mezi světovými intelektuály shodil opět nedoloženým tvrzením, že „svého času dokonce v rámci ,boje za svobodu slova’ dělal společnost popíračům holocaustu s vazbou na neonacistické kruhy“ (Respekt 7. 11. 2005). Jinak to prostě neumí.
Pointou recenze je pak vypůjčená citace recenze jiné, která vyšla v izraelském deníku Ha’arec („To, co je na knize zajímavé, není původní, a to, co je původní, je bezcenné.“). Jenže při čtení textu izraelského novináře zjistíte, že si Třešňák nevypůjčil jen tu pointu. Tak nevím, zda autor Respektu svým závěrem nechtěně, ale přitom nadmíru trefně nevystihl spíše vlastní recenzi.