Druhý ročník putovního festivalu nového divadla Velká inventura 2006 začne v Plzni na sklonku dubna. Poté bude až do konce roku projíždět šesti českými městy a představovat zde nezávislou uměleckou tvorbu z Prahy i regionů. O festivalu, zaštítěném projektem Nová síť, jsme hovořili s jeho koordinátorkou Michalou Pohořelou.
Můžete nám stručně představit Velkou inventuru?
Jedná se o festival nového divadla, který volně navazuje na Malou inventuru. Velká inventura se uskutečnila poprvé loni, a to v pěti různých městech České republiky. Dobré ohlasy byly minulý rok především v Plzni, Hradci Králové a Opavě, proto tam budeme hrát i letos. Navíc přibyly Chomutov, Liberec a Olomouc. Do těchto partnerských měst přivezeme představení zaštítěná naším projektem Nová síť a v jednotlivých regionech je doplní vystoupení místních souborů.
Letos jste projekt rozložili do devíti měsíců. Bylo to z organizačních důvodů?
Naše původní idea byla udělat v krátké době šňůru představení. Ale začali jsme například spolupracovat s olomouckým divadlem Konvikt, které využívá báječný univerzitní prostor. Vznikli teprve nedávno, a tak se mohou zapojit až později. Podobně je to i s jinými regionálními partnery. Proto jsme se rozhodli dobu trvání protáhnout a tolik nespěchat. Když je to Velká inventura, můžeme si alespoň dovolit udělat ji velkou v tom, že se odehraje v delším čase a díky tomu se otevře dalším partnerům.
Malá inventura, na kterou volně navazujete, probíhala v Praze, kde měla značnou propagaci. Je složitější propagovat nezávislé divadlo v regionech?
Propagace v regionech určitě není tak monumentální, protože je zaměřena na užší okruh tamních diváků. Pro nás ji tak ze sedmdesáti procent zajišťují naši regionální partneři, kteří už mají s místními médii vybudovaný vztah a vědí, jak přitáhnout své diváky. My jim dodáváme některé společné materiály.
Co přesně znamená pojem „nové divadlo“?
Jsou to projekty, které nemají jasně vyhraněný obor, jednotlivé složky se v něm hodně prolínají – najdete tam hudební divadlo, tanec nebo neverbální projekty založené na výtvarné složce. V zásadě vždy jde o jednorázové projekty, které nevznikají v kamenných divadlech, ale dostanou grant na konkrétní realizaci. Nemají tedy vlastní scénu a většinou ani vlastní produkci. A právě tu jim dočasně může zajistit Nová síť.
Jak jejich spolupráce s Novou sítí funguje?
Díky podpoře Divadla Alfred ve dvoře bylo realizováno mnoho představení, která se ale nereprízovala dlouho. Respektive po vyčerpání úzkého pražského okruhu diváků nebyl prostor pro reprízování a současně bylo jisté, že v mnoha nezávislých kulturních prostorech v celé republice by měli zájem o představení tohoto typu. Proto jsme se rozhodli je podpořit a jejich tvorbu regionům nabídnout. Každé představení musí vzniknout nezávisle, rozhodně nezasahujeme do umělecké stránky. Teprve pak si vybíráme podle dramaturgie příštího ročníku, který projekt do Nové sítě začleníme. V momentě, kdy se s realizátory dohodneme, zajistíme jim veškeré produkční služby, domlouváme výjezdy, vyplácíme honoráře a hlavně jim vytvoříme jistou důvěryhodnost tím, že vystupují pod naší hlavičkou.