(1878–1956)
V parku již pohasla záře.
V teplém prachu vrabci se popelí.
Jako světlý olej prší na keře a stromy.
Jasněji plane jasně zelené listí.
Mramoroví bozi u rybníka
vracejí se ze zprahlosti slunce
do svého bílého, chladného života
a jako bratři dívají se na nás.
Údolím fialek a trávy
blížíme se modré hloubce večera
a tím milejší stává se nám země,
když se nebe nad ní zahaluje.
Z němčiny přeložil Bohuslav Reynek