Závěr české fotbalové ligy potvrdil jediné – tuzemská soutěž není čistá. Po loňských odposleších „Ivánka“ a spol., které teď zásluhou recesistů Lábuse a Čtvrtníčka baví národ, se zdálo, že nemůže klesnout níž. Naopak.
Plzeň po několika desítkách let zvítězila na Spartě a díky tomu se udržela mezi elitou. Pomohly jí k tomu dvě penalty a humorně trapný výkon letenských fotbalistů. To, že na hřišti nebylo vše v pořádku, dokazují i kroky sázkových kanceláří – zápas raději několik dní před úvodním hvizdem stáhly z nabídky. Udělaly dobře, protože podle očitých svědků se někteří sparťanští fotbalisté div nezbláznili radostí z prohry 1 : 3.
Další utkání, nad kterým lze jen kroutit hlavou, se odehrálo v Liberci. Mladá Boleslav tam zvítězila 3 : 2 a skončila na druhém místě, zaručujícím účast v předkole milionářské Ligy mistrů. Liberec poprvé v sezoně prohrál na domácí půdě, především kvůli dvěma sporným penaltám a dalším podivným situacím. Hlavní sudí Matějek mohl rovnou přijet na sever Čech v rybářském mundúru, protože pokud nebyl před zápasem na výlovu „kapříků“ kdesi u Boleslavi, tak letošní mistrovství světa vyhraje Trinidad a Tobago.
Máme problém, chtělo by se říct. Ne tak podle místopředsedy svazu Vlastimila Košťála. Ten na mediální kritiku odpovídá nafoukaně a sebejistě, jako by na trávnících šlo o normální sportovní zápolení. Redaktor deníku Sport například v rozhovoru s ním poznamenal, že většina jeho fotbalově erudovaných známých je českou ligou znechucena. Košťálova odpověď? „No vidíte, to mí přátelé se zase náramně baví.“ Připomínky po dvou velmi podivných utkáních závěrečného kola zase odbyl slovy: „Tak zkuste kulečník, když se vám to nelíbí.“
Košťál je sice vedený jako místopředseda, ale jen málokdo pochybuje o tom, že faktickým vládcem fotbalu v Čechách je on. Jedinečným důkazem může být jeho nedávná schůzka s premiérem Jiřím Paroubkem, na které mimo jiné projednávali i tak zásadní věc, jakou je stavba Národního stadionu. To, že se s premiérem nesešel předseda, ale místopředseda svazu, jen potvrzuje Košťálovu moc.
Před tím, než nastoupil do svazové funkce, šéfoval Spartě. Jako zástupce tehdejšího majitele klubu, vydavatelství Vltava – Labe Press, byl jedním z nejmocnějších mužů zákulisí. Když vyplouvala na povrch špína korupce a odposlechy podlých funkcionářů a podplacených sudích se objevovaly v denících téměř každý den, Košťál v rozhovoru pro televizi Nova řekl, že nikdy nebyl svědkem korupčního jednání. Navíc si prý ani nedokáže představit, že by se v české lize uplácelo. Ano, podle jednoho z hlavních hybatelů české fotbalové scény tuzemská liga byla a je čistá jako dětská prdelka.
Problém českého fotbalu je zakořeněn v těch, kteří mu vládnou. Předseda svazu Pavel Mokrý seděl v nižší funkci již za svého předchůdce Jana Obsta a pro potlačení korupce nedělal vlastně vůbec nic. Šéf (po skončení sezony rozpuštěné) komise rozhodčích Václav Krondl si při jarním pražském derby sedl na čestné letenské tribuně vedle Košťála a prý vůbec neměl problém radovat se s ním ze sparťanských gólů. Navíc už v dobách, kdy ještě pískal, byl tak trochu „provařený“. Takových případů je na svazu přehršel. Celá fotbalová scéna je zkrátka cítit pochybným zápachem již pěkně dlouhou dobu.
Teď se přenesme do Itálie. Zdejší Serie A je jednou z nejkvalitnějších a nejbohatších evropských lig. Letošní sezonu ovšem zastínil obrovský skandál, podobný tomu loňskému v Čechách. Všechno začalo poté, co se na veřejnost dostaly odposlechy hovorů mezi Lucianem Moggim, generálním manažerem Juventusu Turín, a jedním z členů komise rozhodčích. Kromě toho, že si pánové povídali o kvalitním víně, došla řeč také na sudí. Za mírný úplatek tak Moggi manipuloval s kandidátkou arbitrů na zápasy jeho klubu. Tedy – vybíral si ty nejpřijatelnější muže s píšťalkou.
Po prvním zveřejnění těchto skandálních rozhovorů se strhla lavina rezignací. Okamžitě odstoupil šéf Italského fotbalového svazu Franco Carraro, jenž se cítil být vinen za jednání svého podřízeného. Demisi podalo také celé vedení Juventusu. Bez jakýchkoliv výmluv či zbytečných vytáček. Samozřejmostí jsou i čistky mezi dalšími aktéry skandálu.
Jaký to rozdíl oproti českým Švejkům! Už při loňské korupční aféře se tuzemští funkcionáři a vrchní představitelé svazu jen s těžkým srdcem vzdávali svých teplých míst ve velkých křeslech. Odstoupila jen ta nejzdiskreditovanější menšina – což by bylo v Itálii absolutně nemyslitelné. Po tom, co se stalo v závěru letošního ročníku české ligy, by měli podat hromadnou demisi všichni z fotbalového svazu. Jenomže to neudělali a neudělají. Všechno to vyprchá s blížícím se mistrovstvím světa v Německu. Tam se budou upírat zraky všech fandů – na opravdovou, kvalitní a především poctivou kopanou. Pokud se čeští reprezentanti vrátí jako hrdinové, Košťál a spol. budou do světa vykřikovat, jak je ten náš fotbal úžasný. Škoda, že pokud bude úžasný, tak jenom v Německu. V Čechách to bude zase „klasika“, viď, Ivánku, kamaráde?
Autor je student VŠOP v Praze.