Slovní zásobu Karla Havlíčka a havlíčkovská toponyma zkoumal Jaromír Slomek ve svém jazykovém sloupku v Lidových novinách 29. 7. 2006. – V Mladé frontě Dnes téhož dne polemizovala s Havlíčkovým medailonem v Reflexu č. 30/2006 (autor Tomáš Feřtek) Jaroslava Janáčková.
Dva prázdninové pobyty studenta práv Franze Kafky v Zlatých Horách ve Slezsku (Zuckmantel in Öst. Schlesien) v srpnu 1905 a v srpnu 1906 připomíná kapitola ve vlastivědné brožurce Historické zajímavosti Zlatohorska (2. vyd., Klub přátel Zlatých Hor 2001).
Vzpomínku na lékaře Jana Jesenského, otce Mileny Jesenské, publikoval v Revue České lékařské společnosti J. E. Purkyně č. 1/2006 Otakar Brázda.
Filosofický exkurs do románové trilogie Karla Čapka Hordubal – Povětroň – Obyčejný život s použitím interpretačního klíče myšlenek Emmanuela Lévinase podnikla Ivana Noble v studii Člověk a svět jako mnohohlas (Teologie & Společnost č. 4/2006).
Za pozoruhodnou kolekci písňových textů českých autorů od Otokara Fischera, Jiřího Červeného a Jaroslava Seiferta přes V + W k Josefu Hiršalovi, Václavu Daňkovi, Ivo Štukovi, Pavlu Koptovi (Jiří Suchý bohužel chybí), Ludvíku Aškenazymu a Milanu Kunderovi můžeme považovat výběr na CD Rudolfa PellaraPísně (Radioservis 2004).
Novelu Josefa Škvoreckého z roku 1950 Zákony džungle, čtenou v Českém rozhlase v cyklu Pokračování za pět minut, přiblížila poznámka v Týdeníku Rozhlas č. 34/2006 (s citační výpomocí z deníkového záznamu Jana Zábrany z roku 1978).
Deník 1945 Jana Rychlíka připravil do knižní podoby (Společnost pro Revolver Revui 2006) Michael Špirit.
Na Pavla Tigrida jako šéfredaktora lidoveckého časopisu Vývoj (1946–48) a svého staršího kolegu zavzpomínal v rozhovoru pro Dějiny a současnost č. 8/2006 Jiří Kovtun.
Korutanský deník Kleine Zeitung vycházející v Celovci (Klagenfurt) otiskl 27. 7. 2006 jako 3. část seriálu Gespräche über Österreich rozhovor s Jiřím Grušou.
Dvěma svazkům Slovníku floskulí Vladimíra Justa (Academia 2003, 2005) věnoval pozornost v Obrysu & Kmenu č. 29/2006 Milan Blahynka.
Sbírku básní Víta Slívy Rodný hrob (Brno, Host 2004) recenzoval ve Welesu č. 26 (červen 2006) Vladimír Šrámek.
Doslov k básnické sbírce Josefa Kořenka Duhové kódy (Tišnov, Sursum 2006) napsal Mojmír Trávníček.
František Knopp
Velká Británie
Odhalení dalšího plánovaného teroristického útoku na území Velké Británie a následné pozatýkání podezřelých osob vnesly do jinak stojatých vod prázdninové Británie opět otázky, jimiž se všichni zabývali již před rokem. Na přetřes znovu přišla problematika etnických menšin a jejich asimilace, především ve spojitosti s britskými obyvateli muslimské víry. Daly o sobě opět vědět staré rány, na něž doposud nikdo v Británii nenašel lék, jež však, jak se zdá, o sobě budou dávat vědět čím dál častěji. Nedělní The Times (13. 8.) přispívají do této všeobecné debaty recenzí nové knihy laureáta Nobelovy ceny Amartya Sena, který se ve své práci Identity and Violence pokouší narušit některé mýty a předsudky vůči islámu. Podobně jako před léty Edward Said v knize Orientalism kritizuje Sen některé generalizující přístupy, jež přímo napomáhají dělení světa na dva tábory a de facto nahrávají násilí jako takovému. V podobném duchu se nese i médii hojně komentovaný spor mezi filmovou společností Ruby Films a obchodníky londýnské čtvrti Brick Lane, zvaný Bitva o Brick Lane. Obyvatelé bangladéšského původu v něm protestují proti chystanému filmovému zpracování bestselleru Ve čtvrti Brick Lane autorky Moniky Ali. Během několika posledních týdnů spor přerostl ve veřejné pochody a demonstrativní pálení románu, jímž se rozhořčení občané snaží zabránit filmování v jejich čtvrti. Film bude podle nich stejně jako román zobrazovat místní lidi buď jen jako karikatury, nebo rovnou jako „hloupé, nevzdělané opice“. Spor by asi nenabyl takových rozměrů, kdyby do něj nevstoupily dvě veřejně známé osobnosti a dlouholetí rivalové – Germaine Greerová, která otevřeně protest obyvatel Brick Lane podporuje, a Salman Rushdie, jenž má zkušenosti s podobnými veřejnými protesty již se svou knihou Satanské verše. O rozruch se též na Edinburském literárním festivalu postaral Irvin Welsh, když předčítal ze své nové knihy The Bedroom Secrets of the Master Chefs a byl na základě vybrané ukázky, velmi detailně a ne úplně lichotivě popisující nahé tělo stařičké ženy, obviněn z misogynství. Každopádně hlavní kulturní událostí je zveřejnění širších nominací Booker Prize, asi nejprestižnější a nejvlivnější britské literární ceny.
Markéta Musilová
Červencové číslo časopisu Sight & Sound se vrací k filmovému festivalu v Cannes. Autor hlavního článku k tématu Nick James se v něm pokouší vyjmenovat nejzajímavější snímky přehlídky – nejvíce ho prý zaujal poslední film Pedra Almódovara Návrat a turecký snímek Klima Nuri Bilge Ceylana. Rozporuplné reakce, v nichž převažovalo zklamání, vzbudily mezi kritiky Marie Antoinetta režisérky Sofie Coppolové a Southland Tales Richarda Kellyho (jehož Donnie Darko se stal v anglofonních zemích krátce po vzniku kultem). S Cannes je spojen také rozhovor s Gaelem Garcíou Bernalem, který hraje hlavní roli ve snímku Babel Alejandra Gonzálese Inarritua. Na otázku, co se změnilo od doby, kdy byl se stejným režisérem na stejném festivalu s filmem Amores Perros, říká, že „tentokrát jsme dostali lístky na všechny filmy, které jsme si vybrali, a byli pozváni na všechny exkluzivní party“. Když se ho redaktor Ali Jaafar ptá na jeho režisérský debut Déficit, věnuje mu jen krátký komentář, nejvíce ho prý zajímá, jak bude hrát Mexiko na mistrovství světa ve fotbale. Vítěz canneského festivalu The Wind that Shakes the Barley Kena Loache je v tomto čísle filmem měsíce a najdeme tu i informaci o tom, že Loach chystá jeho pokračování, nazvané These Times. V souvislosti s koncertem Ennia Morriconeho, který se uskutečnil v polovině července v Londýně, otiskl Sight & Sound také rozhovor s tímto autorem hudby pro film. Další články se zabývají filmy Forty Shades of Blue režiséra Iry Sachse, Povolání: reportér Michelangela Antonioniho, Princess Raccoon Suzukiho Seijuna nebo Vers le sud Laurenta Canteta. Z krátkých zpráv mne zaujala informace o tom, že režisér Michael Haneke chystá anglický remake vlastního filmu Funny games a jeho poslední snímek Skrytý předělá do verze pro američany stravitelnější Ron „Da Vinci“ Howard.
Jiří G. Růžička