Od prvního října předávají evropské aerolinie, včetně ČSA, do Spojených států údaje o svých pasažérech nelegálně. Platnost dosavadní dohody zrušil Evropský soud a aerolinkám nyní hrozí postihy za porušování ochrany osobních údajů. Vyjednávači Evropské unie a Spojených států se v noci na 6. října 2006 dohodli na přechodné úmluvě, která má řešit situaci do července příštího roku. Smlouva však zatím neplatí a nikdo neví, co bude dál.
Na konci září 2006 přestala platit dosavadní dohoda o předávání údajů leteckých pasažérů mezi EU a USA. Evropský soud ji totiž zrušil už letos v květnu a dal Unii a USA čas do 30. září, aby ji nahradily jinou smlouvou. Po celou dobu probíhala obtížná jednání, která vyústila minulý týden v oznámení, že byla dohoda nalezena. Tento týden ji mají potvrdit ministři dopravy na pravidelném zasedání v Lucemburku. Mezitím panuje to, co mluvčí Evropské komise Jonathan Todd nazval “právní vakuum”.
Po 11. září začaly USA na základě nově přijatých zákonů požadovat po leteckých společnostech provozujících linky z Evropy do USA přístup k osobním údajům cestujících v jejich databázích. Směrnice o ochraně osobních údajů z roku 1995 ovšem zakazuje předávání osobních údajů do zahraničí, pokud tam není jejich ochrana na stejné úrovni jako v EU.
Po řadě jednání na vyřešení tohoto problému, která probíhala v letech 2002 a 2003 a týkala se okruhu předávaných osobních údajů a doby jejich uchovávání, vstoupila v květnu 2004 v účinnost smlouva mezi USA a EU. Evropská komise přitom rozhodla, že ve Spojených státech je osobním údajům poskytována ochrana na stejné úrovni jako v EU.
Tímto rozhodnutím ignorovala stanovisko svého odborného poradního orgánu, takzvané Working Party 29 (WP 29). Ta doporučila přijetí řady konkrétních opatření, především právní závaznost podmínek nakládání s osobními údaji, a zároveň vyjádřila názor, že předávání údajů o cestujících (včetně posádky) do USA je v rozporu se směrnicí na ochranu osobních údajů. I Evropský parlament měl za to, že k předávání osobních údajů nesmí dojít, dokud nebudou v USA přijata opatření, která by zvýšila úroveň jejich ochrany na evropskou, a zdůrazňoval dopady smlouvy na základní svobody občanů EU. Rovněž trval na tom, že Evropská komise nemá žádnou pravomoc takovouto smlouvu sjednat, a napadl platnost smlouvy u Evropského soudního dvora.
Rozhodnutí Soudního dvora z května tohoto roku uvádí, že jak samotná smlouva s USA, tak rozhodnutí Komise o dostatečnosti úrovně ochrany osobních údajů ve Spojených státech neměly žádný právní podklad. Soud se ale nevypořádal s dalšími výhradami, které Evropský parlament formuloval v podání soudu – lidskoprávní aspekty a dopady smlouvy na ochranu soukromí. Tím ponechal prostor pro uzavírání smluv mezi jednotlivými členskými státy a USA, čímž vzrostlo riziko, že vzniknou smlouvy s ještě horšími podmínkami, než měla smlouva původní.
Jenže smlouvy s národními vládami uzavřeny nebyly a jednání o dočasné „dohodě“ mezi Evropskou komisí a USA se značně protáhla.
V této situaci ČSA, podobně jako ostatní letecké společnosti, poskytují americké straně údaje o cestujících bez jakékoliv právní opory. Kdyby to nedělaly, nesměly by v USA přistávat. Podle vyjádření Marcely Fialkové, specialistky na vnější komunikace ČSA, „jde o 15 typů údajů, mezi nimiž je například jméno, příjmení, datum narození, číslo letu apod.“. Společnost si přitom podle jejích slov „není vědoma, že by v současnosti porušovala zákon o osobních údajích. V souladu se zákonem jsme požádali Úřad pro ochranu osobních údajů o povolení k jejich předávání do USA.“
Český Úřad na ochranu osobních údajů skutečně od letecké společnosti žádost dostal a minulý týden také vydal rozhodnutí, podle něhož mohou ČSA předávat údaje cestujících ve stejném rozsahu jako dosud až do června příštího roku. Úřad si je přitom podle vyjádření tiskové mluvčí Hany Štěpánkové vědom „právního vakua“, které v této otázce panuje. Obává se však zároveň velkých finančních nákladů, které by mohly vzniknout v případě, že by sáhl k pokutám. Mezitím Evropský komisař pro vnitro, justici a bezpečnost Franco Frattini ohlásil, že podle nové dočasné smlouvy budou mít k informacím o pasažérech přístup různé bezpečnostní složky USA. Tento přístup však nebude pro všechny automatický prostřednictvím počítačové sítě, ale agentury jako Ústřední zpravodajská služba (CIA) nebo Federální úřad pro vyšetřování (FBI) o ně budou muset požádat. Za těchto okolností však provizorní smlouva nejspíše neřeší hlavní výhrady proti dosavadní praxi. Čekají se proto další kola jednání, přičemž určité závěry by mohly vyplynout i z Konference o mezinárodním předávání osobních dat, již na 23.–24. října 2006 svolala do Bruselu Evropská komise spolu s americkým ministerstvem obchodu. Mezitím budou i nadále do USA létat spolu s pasažéry a jejich zavazadly i nedostatečně chráněná osobní data.