Cenu Josefa Jungmanna za překlad v oblasti „prózy, poezie, dramatu a nebeletristické literatury z oboru humanitních věd“ letos Obec překladatelů udělovala po patnácté. Předání se uskutečnilo 3. října v Zrcadlovém sále Pálffyho paláce v Praze a kromě překladatelů se na něm objevilo i několik zástupců médií. Nejprve germanista Radek Malý získal tvůrčí stipendium Hany Žantovské za převod výboru z poezie německého a rakouského expresionismu Držíce v drzých držkách cigarety, jejž připravuje k vydání nakladatelství BB art na jaro příštího roku. Poté bylo publikum občerstveno dvěma klavírními etudami v podání mladého pianisty s bujnou kšticí, a pokračovalo se dál.
Předsedkyně poroty Božena Koseková (komise se letos sešla ve výhradně ženském složení – Jarmila Emmerová, Drahoslava Janderová, Alena Jindrová, Dominika Křesťanová a Miluše Zadražilová) byla vyzvána, „aby nám pověděla, jak se letos porotě pracovalo“. Výsledkem byl dlouhý seznam oceněných překladatelů spojený se zdůvodněním, proč byla ta která cena udělena. Prémii Tomáše Hrácha za „mimořádný překladatelský počin mladého překladatele (zhruba do 33 let)“ si odnesl Tomáš Dimter za překlad Vápenky Thomase Bernharda (vydal Prostor, A2 č. 1/2006). Následovalo předávání Tvůrčích odměn, z nichž nejvíc putovalo k překladatelům knih vydaných nakladatelstvím Havran (Helena Beguivinová získala ocenění za převod knihy Klobouk dolů Michela Rozenfarba, A2 č. 9/2005, a Alice Flemrová za Já se nebojím Nicola Ammanitiho, A2 č. 10/2005), po jedné ceně pak obdržela nakladatelství G plus G (Tereza Černá a Magdalena Křížová za knihu Létající Santini Etgara Kereta, A2 č. 10/2005), Prostor (Hana Linhartová za Mé zraněné srdce: život Lilly Jahnové 1900–1944 od Martina Doerryho), Garamond (Daniel Nemrava za Chilské nokturno Roberta Bolańa) a Argo (Kristina Pellarová za Já, Tito a gramofon Mihy Mazziniho, A2 č. 36/2006). Pokračovalo se mimořádnými tvůrčími odměnami. Tady bodovala nakladatelství Havran (Vladimír Piskoř za Pírko Askoa Sahlberga), Arbor vitae (Jitka Hamzová za Hudební poetiku Igora Stravinského, A2 č. 14/2006), Garamond (Vladimír Medek za knihu Starý gringo Carlose Fuentese, A2 č. 4/2005), Atlantis (Jiří Stromšík za Jako rak Güntera Grasse, A2 č. 10/2005), Vyšehrad (Jana Štroblová za Pij, duše, co hrdlo ráčí Mariny Ivanovny Cvetajevové) a Odeon (David Petrů za Vernon Bůh Little: komedie 21. století za účasti smrti DBC Pierrea, A2 č. 6/2005). Hlavní tvůrčí odměnu pak obdržel Richard Podaný za překlad knihy Naprosto osvětleno Jonathana Safrana Foera (vydal BB art).
Cenu Josefa Jungmanna dostal Jiří Hanuš za překlad románu Lidská skvrna Philipa Rotha (vydal Volvox Globator, A2 č. 8/2005), na jejímž udělení se prý porota shodla jednomyslně. Večer skončil čtením z Rothova románu. Hloučky překladatelů se poté pomalu přesouvaly do vedlejšího salonku, kde na ně čekala sklenka vína a několik smeček jednohubek. Celý ceremoniál se odehrál v možná až příliš oficiální atmosféře a žádný skandál se kupodivu také nekonal.
