„Jsme neskutečně radi, že si po dlhej dobe možme zase zahrať v Prahe.“
Touto větou začal slovenský projekt Abuse prvního listopadu svůj koncert v klubu Cross, neboť jsou to už dva roky, co v Akropoli představili své debutové album The Great Outdoors. Co se změnilo? Turntablista Hlavolam se ostříhal a Abuse hrají o dvě stě procent živěji.
Holešovický Cross je pro pořadatele koncertů výzvou: před hlavní pódium se sice nevejde moc lidí, ale o to intenzivnější zážitek vám komorní vystoupení připraví. I když pořadatelé odpoledne ujišťovali, že „hrát se začne zhruba v osm hodin“, Vlado Ďurajka a spol. rozhodně nespěchali. Až v deset roztočil Hlavolam první desku a vyloudil na gramofonech motiv, který se postupně jako moučkovým cukrem obalil organickou, pocitovou elektronikou a gradoval až k výsledné chilloutové hymně na studený podzim. Abuse zahájili svůj set novou skladbou, ovšem s dalším opusem se rychle vrátili do breakbeatových krajin své prvotiny.
Abuse (viz A2 č. 12/2005) je sice na svých demech a regulérním albu a priori elektronický one-man projekt Vlada Ďurajka, nicméně v živém provedení tekl zvuk i z jiných součástek. Přesně odbíjejícím agregátem na tanečno byl bubeník Alex Kreybig, který na malou soustavu s lehkostí odehrál akustický a metličkami přibarvený drum’n’bass: přes zpomalující sekvence rozvibrované psychedelickým Hlavolamovým scratchingem se dostal až k nasládlému odpolednímu brokenbeatu. Zamyšlený Ďurajka všemu velel od svého laptopu, do tempa i mimo metrum vplétal elektronické ruchy a šumy.
Jednu slabší chvilku si Abuse vybrali hned zkraje svého vystoupení. To když z nasazeného tempa kapelu vyřadila prasklá struna na baskytaře Martina Turzíka. Jenže hudebně bylo všechno na výbornou, skupina jako by chtěla dokázat, že od vydání své debutové desky alba značně vykvetla. Turntablista už se nedívá po kapele a nečeká na moment, kde by se mohl uplatnit a neurazil přitom ostatní muzikanty, ale s jistotou nabourává svými deskami čisté akustické pasáže. Ďurajka jako kapitán sleduje svou loď a naviguje ji, aby se nezačala topit v samoúčelně experimentální oblasti a dokázala i pobavit. Což se první listopadovou středu dařilo. Žádné nudné pasáže vypreparované rutinně v laptopu; nalomené tempo hnala dopředu basová kytara i klouzavý, a přesto tvrdý scratching. K této platformě si připočítejte útoky efektů a industriálně znějících buchů. Ďurajka ovšem obdivuje akustické nástroje, a tak se i většina samplů z laptopu skládala ze sekvencí tu zastřeně znějícího klarinetu, onde adekvátně rozladěného klavíru anebo táhlých smyčcových ploch. Inspirace zručným aranžérem klasických nástrojů Kieranem Hebdenem (známe jej pod přezdívkou Four Tet) byla v těchto pasážích více než zřejmá.
I když zmiňované album The Great Outdoors pomalu, ale jistě zastarává a na scéně se neustále objevují noví konkurenti, jeho živé provedení patřilo k vrcholům československé elektronické hudby; nepostrádalo díky živým nástrojům reálnou živočišnou atmosféru. Jen škoda, že se Pražané příliš nezajímají o hudební diamanty. Čtyřicet lidí bylo i na nevelký Cross málo.
Autor studuje žurnalistiku na FSV UK.