Karlu Havlíčkovi a jeho sporu s pražským časopisem Ost und West věnoval studii v 34. čísle časopisu Svět literatury (2006) Jakub Vondra.
„Kníže rodné řeči žárlivé“, tak nazval Vladimír Křivánek v Tvaru č. 19/2006 svou stať o Karlu Hynku Máchovi. – Na folklorně-hudební nastudování Máje ve Viole v roce 1966 zavzpomínal v tomto „máchovském“ čísle Tvaru někdejší protagonista Jiří Traxler.
Studii Milana Jankoviče o Písních smutečních Josefa Václava Sládka najdeme v časopisu Slovo a smysl č. 4/2005 (vyšel v červnu 2006).
Medailon arabisty, cestovatele a diplomata Aloise Musila, autora cestopisů a dobrodružných knih, publikovala v čtvrtletníku křesťanské orientace pro vědu a kulturu Dialog – Evropa XXI Jana Zita Štelclová.
O potomcích cestovatele a také autora četných cestopisných knih Alberta Vojtěcha Friče v Paraguayi napsal článek do Práva 11. 11. 2006 René Kočík.
Blok příspěvků z mezinárodního sympozia k 100. výročí narození slavisty Karla Krejčího, jež proběhlo v součinnosti s Polským institutem v Praze 27.–28. 4. 2005, publikovala revue Slavie č. 4/2005.
Ranými básnickými projevy Františka Halase se zaobírá studie Petry Pichlové v Hostu č. 8/2006.
Do již 16. svazku generačního sborníku absolventů Filosofické fakulty UK z konce 60. let minulého století Listopad 2005 (ed. Petr Mazanec a Vladimír Novotný, Pelhřimov 2005) přispěli mj. V. Novotný vzpomínkami na Václava Černého a Petr Pavlovský na dění okolo Literárních novin v roce 2005.
S literární historičkou a editorkou Evou Strohsovou (1928–2006) se v České literatuře č. 4/2006 rozloučil Zdeněk Pešat.
K aféře okolo zveřejnění neautorizovaného českého překladu románu Milana Kundery L‘Identité na internetu v červnu t. r. se vrací blok příspěvků v časopisu Plav č. 11/2006.
Druhý díl pamětí Pavla Kohouta To byl můj život?? (1979–1992) (Pistorius 2006) posoudil v Salonu č. 492, literární příloze Práva 9. 11. 2006, Zdenko Pavelka.
Rozhovor s Pavlem Kosatíkem o jeho „románu faktu“ nazvaném „Ústně více.“ Šestatřicátníci (Host, Brno 2006) připravil pro Týden č. 43/2006 Jiří Peňás.
Vznik svého zatím posledního dramatického opusu Zítra to spustíme (1988) přiblížil Václav Havel v rozhovoru, který s ním pořídil do „havlovského“ čísla 8/2006 brněnského časopisu Rozrazil Petr Oslzlý.
František Knopp
Tématem prosincového čísla časopisu Sight & Sound je „nová německá kinematografie“. O tom, že se v Německu opravdu „něco“ děje, svědčí množství cen, které tamní filmy v posledních letech sbírají na festivalech. Úspěšných a zároveň kvalitních snímků se objevilo za posledních pár let hned několik. S & S vybírá například Proti zdi, Good bye, Lenin, Svobodná vůle, Poslední dny Sophie Schollové, Requiem nebo Pád Třetí říše. Součástí profilu německé kinematografie je mimo jiné anketa, které se zúčastnili Birgit Grosskopfová (režisérka nadějného debutu Prinzessin), Dieter Kosslik (ředitel MFF v Berlíně), Hans-Christian Schmid (režisér filmu Requiem, oceněného právě v Berlíně) nebo Tom Tykwer (jeho poslední film Parfém se stal vůbec nejnákladnějším německým filmem). Všichni se shodují v tom, že podíl na úspěchu má řada filmových škol, které v Německu působí a díky nimž má tato země mnoho filmových tvůrců v různých oborech. Hned několik článků se pak věnuje festivalům, které se uskutečnily v poslední době. Je to jednak nová přehlídka v Římě, která se zdá být velkou konkurencí pro Benátky (o čemž svědčí i to, že její první ročník vyhrál snímek Hrát si na oběť ruského režiséra Kirilla Serebrenikova, odmítnutý v Benátkách), a dále festivaly pořádané v Sarajevu a Bejrútu. Vzhledem k tomu, že ve dnech 10.–12. listopadu 2006 byla v Londýně uspořádána přehlídka z díla kameramana Miroslava Ondříčka, najdeme tu také jeho krátký profil. Rozsáhlejší články jsou věnovány novým filmům Christophera Nolana (Dokonalý trik), Guillerma del Tora (Pan’s labyrinth) nebo Bong Joon-hoa (Host). Velký profil tu má herečka Isabelle Huppertová. Za zmínku stojí také úvaha Nicka Roddicka o budoucnosti filmové distribuce v době internetu, která navazuje na konferenci European digital cinema. Podle Roddicka je distribuce filmů po internetu největší událostí, která se v oblasti filmu odehrála za posledních 50 let, a artové snímky by ji neměly zaspat. „Pokud mohu mít na internetu přístup k legální kopii filmu Superman se vrací, měl bych mít přístup také k legální kopii Klimatu Nuri Bilge Ceylana, aniž bych musel čekat, až se producent dohodne s distributorem, distributor s majitelem kina a majitel kina se rozhodne, že film nasadí v kině blízko mne. Digitální svět nepotřebuje využívat metod 20. století,“ říká Roddick. Recenze týdne patří snímku Gabrielle, který natočil Patrice Chéreau podle románu Josepha Conrada, z DVD pak redakci zaujal snímek Celine a Julie si vyjely na lodi Jacquese Rivetta, Velké zvíře Jerzyho Stuhra a kolekce snímků režisérů Maxe Ophuluse a bratrů Quayových.
Jiří G. Růžička