V rozhovoru pro regionální čtvrtletník Zvuk Zlínského kraje (zima 2005) se svěřil Leszek Engelking, že zatím nemá klíč k Jiřímu Ortenovi, jenž „v Polsku je velmi málo známý a přitom je to opravdu dobrý básník“. Je to „v tónu, v melodii“, upřesnil vzápětí překladatel.
Společně prožité („skautské“) dětství dvou ze čtyř odsouzených k trestu smrti v procesu s Miladou Horákovou Záviše Kalandry (nar. 10. 11. 1902 ve Frenštátě pod Radhoštěm) a Oldřicha Pecla (nar. 14. 9. 1903 v Bohuslavicích u Kyjova) – popraveni všichni čtyři (čtvrtým byl Jan Buchal) přes protesty světové veřejnosti 27. 6. 1950 – připomněl v témže periodiku Josef Kramář.
Náchodské reálie známé ze Zbabělců a dalších dělJosefa Škvoreckého konkretizovala v článku V Náchodě U Štrasů (Roš chodeš č. 1/2006) Věra Tomanová, vnučka obchodníka se střižním zbožím v Náchodě na Kamenici Lea Strasse.
Nahlédnout do knižního rozhovoru Jaroslava Riedela s publicistou Jiřím Černým Rád pouštím desky můžeme v lednovém Rocku & popu. (Kniha by měla vyjít k Černého sedmdesátinám 25. 2. t. r.).
O čtyři dny dřív oslaví osmdesátiny teatrologFrantišek Černý. Od něj si můžeme přečíst dvě knihy vzpomínek: Ve městě u tří řek (Ústí nad Orlicí, Oftis 2005) a Za divadlem starým i novým (Karolinum 2005), ve vlastivědném sborníku Rodným krajem sv. 31 (2005) črtu Pět pater Babiččina údolí a v Zprávách Společnosti bratří Čapků č. 79 (prosinec 2005) článek o zasloužilém pracovníku ochotnického divadla Maxi Ledererovi, jednom ze zakladatelů Jiráskových Hronovů.
Nebýt recenze Vladimíra Hulce v 1. letošním čísle Divadelních novin, ušla by pozornosti vzpomínková kniha divadelního kritika (editora memoárů herečky Vlasty Fabianové), předtím televizního publicisty a ještě předtím herce a skladatele Ladislava DanešeMůj život s múzami, televizí a tak vůbec (Malá Skála 2005).
Umělci mnoha dovedností Vladimíru Mertovi k 60. narozeninám poblahopřála 20. 1. t. r. v Lidových novinách v rubrice Poslední slovo Petruška Šustrová.
Osobnosti kabaretiéra a textaře Eduarda Pergnera alias Borise Janíčka (1935–2001) se letmo dotkl Jan Rejžek v rozhovoru s moderátorkou Terezou Pergnerovou v příloze Pátek LN č. 4 z 27. 4. 2006 (označeno chybně č. 3, 20. 1. 2006).
František Knopp
Velká Británie
První letošní číslo časopisu Sight and Soundse zaměřuje na western. Důvod je prostý, do kin ve Velké Británii totiž vstupuje neobvyklá homosexuální romance Zkrocená hora, za niž získal režisér Ang Lee hlavní cenu na festivalu v Benátkách a nejprestižnější Zlaté glóby, takže jde o jednoho z největších favoritů nadcházejících Oscarů. Tento film se také umístil na prvním místě v anketě redaktorů časopisu jako nejlepší film loňského roku. V článku nazvaném Osamělí kovbojové se Roger Clarke zabývá homosexuální tematikou ve filmu a hledá předchůdce Leeova snímku. V dalším článku, nazvaném Muž muži, najdete výběr ze zásadních westernových snímků o vztahu mezi muži a téma doplňuje profil herce Eli Wallacha. V čísle je také otištěn článek o filmových festivalech v Mexiku, rozhovor s režisérem Neilem Jordanem o jeho filmu Breakfast on Pluto a rozsáhlý materiál o filmu Match Point, kterým se Woody Allen přemístil z New Yorku do Londýna. Časopis také krátce referuje o filmovém festivalu Eurasia v Kazachstánu a asi největším asijském festivalu, který se každoročně koná v korejském Pusanu. Zajímavý je též článek o jedné ze scén z Bergmanovy Sedmé pečeti, kterou režisér kvůli počasí natočil s pomocným personálem, když herci již odešli z „placu“. Recenze týdne je věnována filmu Mariňák, poslednímu snímku režiséra Sama Mendese (Americká krása, Road to Perdition), který má u nás premiéru 16. února. Jedna z DVD recenzí pak hodnotí další výběry hudebních klipů slavných režisérů, tentokrát Marka Romaneka, Jonathana Glazera, Antona Corbijna a Stéphana Sednaouie.
Jiří G. Růžička
Španělsko
I v padesátých letech minulého století, kdy ve Španělsku vrcholila Frankova ultrakatolická diktatura, se našli křesťanští intelektuálové, kteří měli potřebu svobodně myslet a vést rozpravu se soudobými uměleckými a politickými proudy ve světě. Jedním z nich byl katalánský básník a novinář Lorenzo Gomis, který roku 1951 založil personalisticky orientovaný časopis El Ciervo (Jelen), jehož byl také po půl století šéfredaktorem. Poslední den loňského roku Lorenzo Gomis zemřel a únorové číslo tohoto periodika je celé věnováno jeho osobě. Vedle nekrologů jeho přátel, spolupracovníků a příbuzných, článků analyzujících jeho tvorbu a výboru z jeho textů je zde také publikováno několik básní z jeho nevydané sbírky Fanfarria.
Jiří Holub