Rozborem Strakonického dudáka Josefa Kajetána Tyla přispěl do sborníku k pětasedmdesátinám teatrologa a dramaturga Bořivoje Srby (Ad honorem Bořivoj Srba, Brno JAMU 2006) bohemista Dalibor Tureček.
Životopisnou stať o matce Karla Havlíčka Josefině Havlíčkové (1791–1884) publikovala v 20. svazku sborníku Havlíčkobrodsko (2006) Zina Zborovská.
Zprávu o stavu hrobu Zikmunda Wintra v Rakovníku podala v 7. svazku Rakovnického historického sborníku (2006) Věra Brožová.
Zásluhy Ladislava Jana Živného (1872–1949) o českou bibliografii shrnula v časopisu Duha č. 4 (zima 2006) Ivana Novotná.
O archeologických výzkumech Eduarda Štorcha v Roztokách a okolí se v 24. svazku Středočeského vlastivědného sborníku (2006) rozepsal Petr Nový.
Památku Otakara Batličky (1895–1942), zavražděného před pětašedesáti lety v koncentračním táboře v Mauthausenu, připomněl v Respektu č. 8/2007 Zbyněk Petráček.
K historicko-dobrodružnému románu Miloše V. Kratochvíla Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela (1954) obrátil pozornost František Všetička v Ladění č. 3/2006.
Vynechání Marie Majerové a Marie Pujmanové (vedle nevynechaných Jarmily Glazarové a Gusty Fučíkové) vytkl Petr Zídek v Lidových novinách 17. 2. 2007 Jiřímu Pernesovi, autoru knihy Komunistky – s fanatismem v srdci (Brána 2006).
Na přehlédnutí svých 75. narozenin 20. 1. t. r. si v Tvaru č. 4/2007 stěžoval prozaik Vladimír Přibský.
Připravovaný román Jiřího Středy Žil jsem krásný život o Eriku Kolárovi, loutkářském pedagogovi a mj. spoluscenáristovi Radokova filmu Daleká cesta (1948), představila v Loutkáři č. 6/2006 Hana Lamková.
Doslov k povídkové knize Arnošta Lustiga Od rána do večera (Knižní klub 2006) napsal František Dvořák. – Rozhovor s Lustigem připravil pro brněnskou Rovnost 1. 2. 2007 Petr Kovařík.
Jako „velmi věrohodný autoportrét“ a současně jeden „z nejvěcnějších, a tím i nejplastičtějších obrazů doby od padesátých let po současnost“ označil Václav Burian v Listech č. 1/2007 rozhovor Jaroslava Riedela s Jiřím Černým Kritik bez konzervatoře (Galén 2006). – Do programové brožury Národního divadla k inscenaci Stoppardova Rock’n’rollu (ND 2007) přispěl Jiří Černý statí Jak se kalil a kam se dokulil rock’n’roll.
František Knopp
Německo
V posledním vydání časopisu Literaturen vychází článek Reinera Stacha o pobytu Franze Kafky v Zürau, česky Sířemi. Stach vydal v roce 2002 knihu Roky rozhodnutí (Die Jahre der Entscheidungen), první svazek z plánované kafkovské trilogie. Snaží se v něm vcítit do Kafky za jeho pobytu v Sířemi, kde již pobývala jeho sestra Otla a realizovala tu svůj sen o zemědělství. I přes tvrdé podmínky Kafka v Sířemi vytrval dlouhých osm měsíců a literárním výsledkem tohoto období jsou jeho aforismy, které vyšly až posmrtně. Pro našince může být překvapením, že Stachův příspěvek nelíčí Kafku jako nedosažitelného génia, ale jako běžného člověka. Text začíná historkou z padesátých let, kdy Miloš Forman a Václav Havel, tehdy mladí studenti, zavítali do tohoto zapadlého kouta západních Čech. Oba jsou místními osloveni jako „ti soudruzi z Prahy“ a vesničané poté komentují zdravý vzhled jim neznámého Franze Kafky na fotografii. Havla i Formana přivedla do vesnice zmínka v knize Maxe Broda, podle níž se Sířem stala předobrazem pro román Zámek. Že byl Kafka v padesátých letech na českém venkově, byť místu s ním spojeném, osobou neznámou, nás nepřekvapí. Aby však mohl tuto skutečnost vysvětlit německému čtenáři, zabrousí Stach krátce do českých dějin a stručně vysvětluje kulturní a historické souvislosti. Pro české prostředí by byla naopak přínosná možnost seznámit se s komplexním zpracováním života a díla Franze Kafky – třeba právě prostřednictvím překladu Stachovy knihy.
Eva Vondálová