Ať budete chtít příští rok sledovat letní olympijské hry v Pekingu na programu ČT2, nebo zvolíte alternativu na kanálu ČT4 Sport, jinak než přes digitální přijímač je nenaladíte. České televizi došla trpělivost s nekonečným čekáním na rozuzlení soudních sporů o licence nových digitálních programů i s průtahy současných komerčních stanic okolo vypínání jejich analogových frekvencí. Ještě v letošním roce začne budovat vlastní digitální síť, takzvaný veřejnoprávní multiplex.
Aby digitální televizní síť odpovídala zákonu, který České televizi ukládá pokrývat pozemním signálem 95 procent území České republiky, bude muset sehnat dostatek volných frekvencí.. Ty jí nikdo jen tak nedá – proto se ČT rozhodla, že postupně vypne analogové vysílání druhého programu a na jeho frekvencích spustí novou digitální síť, v níž diváci naladí programy ČT1, ČT2, ČT4 Sport a ČT24. Pro většinu českých domácností odkázaných na pozemní příjem analogové televize to znamená, že nejpozději v příštím roce přijdou o možnost sledovat ČT2. Tedy pokud si nepořídí digitální set-top-box.
Rozhodnutí ČT je přelomové a částečně řeší zablokovaný postup digitalizace. Sice ne v tom smyslu, že by se v digitálních sítích mohly objevit i nějaké další komerční programy, ale rozšíří digitální signál do dalších oblastí kromě Prahy, Brna, Ostravy, Domažlic a od 30. června i Ústí nad Labem, kde se už digitálně vysílá. Takový krok usnadní cestu komerčním digitálním programům, protože ČT přiměje řadu diváků ke koupi digitálního přijímače. Má to ale také svůj háček: vypínání sítě analogových vysílačů ČT2 nebude tak jednoduché, jak se může na první pohled znát.
Kavčí hory totiž čeká ještě před tímto vypínáním složité prohazování analogových frekvencí ČT1 a ČT2, protože v některých regionech nelze vystavět digitální síť na současných kmitočtech ČT2, nýbrž na kmitočtech ČT1. Veřejnoprávní televize ale chce vedle vlastního digitálního multiplexu zachovat alespoň jednu silnou analogovou síť pro většinový program ČT1, který zůstane jedinou veřejnoprávní alternativou silných komerčních analogových televizí Nova a Prima. Jinými slovy, ČT nejen že hodlá naplnit svoji roli lídra digitálního vysílání, ale zároveň nechce vyklidit pole mezi analogově šířenými stanicemi. V době, kdy není jasné, v jakém časovém horizontu a za jakých podmínek opustí analog Nova s Primou, to je velmi rozumné rozhodnutí. Byť nákladné: ČT bude muset financovat paralelní analogové i digitální vysílání.
Riziko s sebou přinese i onen digitální přenos olympiády. Zákon totiž České televizi ukládá vysílat události mimořádného společenského významu, mezi něž patří i letní olympijské hry, na volně přístupném a divákům široce dostupném programu. Což sice digitální multiplex se stanicemi ČT2 a ČT4 Sport bude, diváci si ale kvůli němu budou muset koupit speciální přijímač nebo konvertor signálu, tedy set-top-box. Těžko si představit, že by se takový vynucený nákup obešel bez kritiky. Dalším rizikem je fakt, že podle současného zákona nemůže generální ředitel ČT rozhodnout o vypínání analogových frekvencí některého z dvou takto šířených programů, a že na provozovatele veřejnoprávního multiplexu musí televize vypsat veřejnou obchodní soutěž.
I na tyto potíže se ale už hledá lék. Měla by je vyřešit novela příslušných zákonů, která upraví způsob opuštění analogových kmitočtů a jejich výměnu za prostor v digitálních sítích a zruší povinnost ČT vypisovat konkurs na operátora své digitální sítě. Obojí je nesmírně důležité, protože například veřejná obchodní soutěž na technického provozovatele veřejnoprávního mulitplexu, tedy celostátní sítě digitálních vysílačů, z nichž bude ČT šířit signál svých čtyř programů, by mohla digitální plány ČT zhatit hned v jejich zárodku. Neúspěšný účastník takové soutěže by se mohl proti výsledku odvolat a nastala by naprosto totožná situace jako se soudně zpochybněnými licencemi šesti komerčních digitálních programů.
Rozhodnutí České televize uspíšit vznik vlastní digitální sítě nehraje do karet televizi Nova, která se přede dvěma lety dohodla s ČT na dočasném využívání společného prostoru v přechodném digitálním mulitplexu A. Tato síť bude po spuštění vysílače Buková hora v severních Čechách dostupná už 42 procentům obyvatel České republiky, přičemž drtivou většinu nákladů na její provoz hradí právě veřejnoprávní televize. Multiplex A totiž obsahuje čtyři programy ČT, sedm okruhů Českého rozhlasu a pouze jedinou pozici v něm zabírá televize Nova. Zjednodušeně řečeno, Nova se při budování digitální sítě A vezla s Českou televizí.
Situace mohla dospět do takové fáze, že by ČT za peníze koncesionářů vybudovala celoplošný multiplex A, který by ale časem stejně musela opustit, protože podle zákona by měla vysílat ve vlastním veřejnoprávním multiplexu. Ten by začala budovat opět na zelené louce a znovu by ho financovala sama, zatímco původní multiplex A by zůstal Nově a několika dalším komerčním programům (Nova si dokonce podle generálního ředitele Petra Dvořáka nárokuje celý multiplex výměnou za to, že opustí stávající analogové frekvence). Tím by se ale opakovala situace ze začátku devadesátých let, kdy Nova obdržela od České televize zdarma bývalou síť vysílačů po federálním okruhu F1. Dodnes jde o nejkvalitnější analogovou televizní síť u nás – aniž by Nova musela na její vytvoření přispět jedinou korunou.
Strategie České televize vypadá tak, že v regionech, kde už digitálně vysílá společně s Novou, prozatím zachová společný multiplex, ale v dalších regionech už zahájí samostatné digitální vysílání ve veřejnoprávním multiplexu. Jakmile touto sítí dokryje celou republiku, opustí postupně ve všech oblastech multiplex A a začne i v nich vysílat ve vlastní digitální síti. Ale to už se pohybujeme někde v letech 2009 a 2010, což je daleko na to, abychom mohli s dostatečnou jistotou tvrdit, že tomu tak bude i ve skutečnosti. Vždyť co jiného je tak nestálého jako české koncepce přechodu na digitální televizní vysílání?
Autor je redaktor týdeníku Reflex.