V úvaze o F. X. Šaldovi, jehož 70. výročí úmrtí 4. 4. t. r. proběhlo bez větší pozornosti, přivedl Petr Zídek v příloze Lidových novin Orientace řeč i na Šaldovo „pochopení pro některé aspekty totalitních systémů“ (LN 28. 4. 2007).
O fejetonistovi Karlu Horkém (1879–1965), mj. ostrém, ale korektním kritikovi „hradního“ křídla české meziválečné žurnalistiky, jehož jsme nedávno v této rubrice zmiňovali v souvislosti s monografickou studií v 38. svazku sborníku Literární archiv (2006), píše v Dějinách a současnosti č. 5/2007 Štěpán Filípek.
Četné odchylky od autentického textu Karla Čapka v rozhlasové nahrávce jeho Bílé nemoci z roku 1958, zpřístupněné nyní na 2 CD firmy Radioservis, zjistil Jaromír Slomek v Týdnu č. 19/2007
Jako „knihu, kterou byste neměli přehlédnout“, doporučil Jaroslav Med v příloze Katolického týdeníku Perspektivy č. 9 z posledního dubnového týdne soubor úvah Jindřicha Chalupeckého Evropa a umění (Torst 2005).
V referátu o Kabaretu Blatný v Pražském komorním divadle Josef Mlejnek v Divadelních novinách č. 9/2007 alespoň v závorce připomenul, že Ivan Blatný „jako politicky spolehlivý člen KSČ dostal přednost [při výběru účastníků oficiální spisovatelské návštěvy Anglie v roce 1948] před Janem Čepem“.
„Sprechopeře“ o sedmi scénách Aus dem Fremde Ernsta Jandla a hře o sedmi obrazech Largo desolato Václava Havla věnoval srovnávací studii Peter Richter v časopisu Germanoslavica č. 1–2/2006.
Překladatelské umění Jindřicha Pokorného, od 12. 4. t. r. osmdesátníka, ocenila ve svém sloupku v sobotní příloze LN Orientace 5. 5. 2007 Daniela Iwashita.
Medailon Mojmíra Trávníčka publikovala ve Věstníku Společnosti Anny Pammrové č. 39 (březen 2007) Alena Blažejovská.
S Vladimírem Justlem, prvním nositelem ceny Litera za přínos české literatuře, hovořil v Právu 24. 4. 2007 František Cinger.
Rozhovor s letošním laureátem Ceny F. X. Šaldy Janem Štolbou připravil do Hosta č. 4/2007 Ladislav Puršl. – Knižní výbor ze Štolbových statí Nedopadající džbán (Torst 2006) zhodnotil v témže čísle Hosta Karel Piorecký.
O recenzi esejistické knihy Daniely Hodrové Citlivé město (Filip Tomáš – Akropolis 2006) se v Tvaru č. 8/2007 podělili Veronika Košnarová a Zdeněk Hrbata. – V České literatuře č. 1/2007 analyzoval literární dílo Hodrové Milan Jankovič.
František Knopp
Spojené státy americké
Druhé květnové číslo časopisu New Yorker přináší mimo jiné novou povídku Zadie Smithové, nazvanou Hanwell Senior. Webová verze časopisu na stránkách www.newyorker.com, kde je většina čerstvých článků volně dostupná, přichází s novou grafickou úpravou. Například u textů si čtenář může vybrat mezi třemi velikostmi písma a úvodní stránka nabízí mnohem více odkazů na další informace (i když působí trochu nepřehledněji než předchozí verze), a to i audiovizuální. Za hlavní článek čísla byl vybrán text Laurena Collinse Banksy was here, věnovaný londýnskému umělci, jehož proslavila především originální graffiti. Evropana, a zejména Brita jistě zarazí, že Američané Banksyho zřejmě téměř neznají (tedy alespoň podle článku, v němž autor neopomene zmínit, kolikrát se umělcovo jméno objevilo za poslední půlrok v deníku Evening Standard). Collins připomíná, že Banksy se stále drží v anonymitě a neposkytuje žádné rozhovory, zato už vydal tři knihy se svými obrazy. Zmiňuje také několik novinářů a jednoho antigraffitiového úředníka z Bristolu (což je údajně Banksyho rodiště), kteří se tohoto umělce snažili vypátrat, a údajně skutečné fotografie Banksyho, které pořídil Peter Dean Rickards. Když se autor v jednom e-mailu výtvarníka ptá, proč dělá to, co dělá, Banksy mu odpovídá: „Původně jsem se snažil zachránit svět, ale teď si nejsem jistý, zda ho mám dost rád.“ V rubrice věnované archeologii si můžete přečíst o antikytherském mechanismu, tedy nejstarším známém stroji (jeho vznik se datuje do 2. století př. n. l.), využívajícím komplikovaný systém převodových kol, který je považovaný za vůbec první počítač (vědci koncem minulého století zjistili, že na něm bylo možné sčítat, odčítat, násobit, dělit a přesně určit, kdy dojde k zatmění Slunce či Měsíce). V textu Elizabeth Kolbertové se pak dočtete o nejdelším urychlovači částic, který právě vzniká ve Švýcarsku a vědci od něj očekávají rozluštění dalších tajemství vesmíru.
Jiří G. Růžička