Sté výročí úmrtí náchodského pedagoga a spisovatele Jana Karla Hraše (1840–1907) připomněla ve Vlastivědném sborníku kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků Rodným krajem (sv. 34/2007) Lydia Baštecká.
Sebepochvalný styl Jitky Bednářové, autorky monografie o Josefu Florianovi Josef Florian a jeho francouzští autoři (Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury 2007), zkritizovala v Revolver Revui č. 67 (červen 2007) Lucie Bartoňová, editorka Bibliografie Dobrého díla, kterou v roce 1975 zpracoval Andrej Stankovič a brzy knižně vydá Triáda.
Dosud nepublikovaný snímek Jiřího Krohy z roku 1933 nebo 1934, zachycující Vítězslava Nezvala, Romana Jakobsona a Karla Teiga v bazénu, doprovází Jakobsonův medailon k 25. výročí jeho úmrtí v kulturní příloze časopisu Kam v Brně... č. 7–8/2007.
Odkaz Oldřicha Králíka, od jehož narození uplynulo 9. 6. t. r. sto let, zhodnotil v revui Masarykovy univerzity v Brně Universitas č. 2/2007 Otakar Slanař.
Na změny (nakladatelského subjektu, vnější podoby edice), jimiž v uplynulém roce prošly Spisy Josefa Škvoreckého, upozornil Václav Burian v Listech č. 3/2007 v recenzní glose k 27. svazku Nataša, pícníci a jiné eseje (Literární akademie 2006). – Dvoudílnou Bibliografii Josefa Škvoreckého (1. díl. Česky publikované dílo; 2. díl. Česky publikované ohlasy), vydanou Literární akademií v letech 2004 a 2005, recenzoval v České literatuře č. 2/2007 Aleš Zach.
Na kontrastu budovatelských agitek, jež „díky přesvědčivé recitaci Jiřiny Švorcové neztratily svou z východu implantovanou mobilizační tóninu“, a básníkova autentického „jazzového zanícení“ postavil Mirek Kovářík v Týdeníku Rozhlas č. 26/2007 svůj portrét Josefa Kainara („Z toho ničeho mi vůbec není líto“).
Dva příspěvky v Romboidu č. 3/2007 – rozhovor s Jiřím Pavelkou a medailon od Igora Hochela – jsou věnovány Janu Skácelovi, od jehož narození uplynulo letos v únoru 75 let.
Pouhé dvě hvězdičky z pěti dostal od Aleše Hamana v Lidových novinách 18. 6. 2007 román Věry Noskové Obsazeno (MozArt 2007), trpící – podle kritika – „okázalým moralizátorstvím“. – V Tvaru č. 12/2007 hodnotila román Alena Fialová.
Recenzi dívčího románu Melity Denkové Smutná holka hledá kluka zn. Aby nebyl debil (Euromedia Group – Knižní klub 2006) přineslo Ladění č. 1/2007.
Básnickou prvotinu ve Švédsku žijící autorky kryjící se pseudonymem Johanna Lund Terra borealis (Tišnov, Sursum 2006) zhodnotil v Akordu č. 10/2006 František Všetička.
Rozhovor s Inkou Machulkovou připravil do Hosta č. 5/2007 Miroslav Balaštík.
František Knopp
Spojené státy americké
V druhém červencovém čísle týdeníku New Yorker najdeme recenzi Louise Menanda na knihu The Myth of the Rational Voter: Why Democracies Chaose Bad Politics (tedy Mýtus racionálního voliče: Proč si demokracie vybírají špatné politiky) od Bryana Caplana. Zatímco evropské země i USA se snaží čelit klesajícímu počtu voličů, je podle Caplana méně voličů zárukou „kvalitnější“ demokracie. Takzvaný průměrný volič se totiž o politiku příliš nezajímá, a tak není schopen určit, který z volených kandidátů je pro vládnutí lepší. Odmítá přitom takzvaně ekonomické teorie, tedy nevolím proto, že můj hlas nemá v obrovském počtu dalších hlasů svou sílu, a volba je jen ztrátou času. Politika totiž není totéž co ekonomika. Pokud si člověk vybírá nové auto nebo dům, věnuje určitý čas porovnávání informací o daných produktech, u voleb však takto racionálně nejedná. Daleko častěji používá tzv. zkratky: mohou jimi být příslušnost kandidáta ke straně, názory kolegů z práce, popřípadě články v tisku či fotografie. Volba tak není vyjádřením dlouhodobě budovaného názoru, ale spíše náhoda. Ti, kteří se v politice orientují, jsou pak při volbách vymazáni těmi, kterým se třeba jen líbí nové sako jednoho z kandidátů. Podle Caplana by řešením mohlo být zavedení testu z ekonomie, přikládání většího důrazu na hlasy ekonomicky vzdělaných a především rozšíření výuky ekonomie na školách. Právě úzké zaměření na ekonomii ale Caplanovi Menand vyčítá. Podle něj totiž autor zapomíná na psychologii. Většina lidí prostě nemyslí politicky ani ekonomicky. Lidé si se budou raději cítit spokojeni, než aby maximalizovali svůj zisk – jsou totiž méně moderní než doba, v níž žijí. Svou recenzi Menand zakončuje takto: „Velkou předností demokratické politiky je stabilita. Tolerování hloupých názorů je (jak by řekl ekonom) malou cenou, kterou za ni musíme platit.“
Jiří G. Růžička