Veřejné diskuse o radaru USA sjednotily jeho odpůrce z celého politického spektra. V iniciativě Ne základnám se pak sdružily nevládní organizace a převážně levicové politické strany a uskupení, které by si za jiných okolností nemohly přijít na jméno. Nejviditelnějším příkladem tohoto stmelovacího procesu byla úřady zakázaná demonstrace 29. ledna 2007 na Václavském náměstí v Praze.
Na demonstraci proti americkým základnám v České republice se na konci ledna sešli komunisté, bývalí disidenti, ekologičtí aktivisté, anarchisté, feministky i neorganizovaní občané. Dohromady vytvořili téměř dvoutisícový řetěz, což je na české politické poměry, kdy se náměstí zaplňují především při fotbalovém nebo hokejovém mistrovství světa, docela slušný počet. Někteří z přítomných se sice čas od času neudrželi a verbálně napadli přívržence jiné skupiny, tyto projevy však byly většinou ostatních odmítnuty. Zaslechla jsem mladého muže, který křičel, že „komunisti jsou fašisti“. Hned byl ale usazen jiným mladým mužem z davu. Zdálo se, že přítomné spojuje snaha přímo se podílet na konečném verdiktu o radaru, nebo alespoň motivace jasně dát politikům a političkám najevo, že přispívat k dalším kolům zbrojení není to, o co lidé stojí.
Američané chtějí totéž
Demonstranti a demonstrantky, kteří se v pondělí 29. ledna 2007 sešli na Václavském náměstí, se v tomto společném zájmu snažili vyjít navzájem vstříc a odložili na chvíli vzájemné spory. Členové Komunistického svazu mládeže, nedávno rozpuštěného ministerstvem vnitra, tak schovali své prapory, jež na některé demonstranty působily jako červený hadr na býka. Odpůrci komunistů si zase pro tentokrát většinou odpustili protikomunistické prohlášení. Na začátku demonstrace promluvili u sochy svatého Václava tiskoví mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Tamáš a Jan Májíček. Upozornili mimo jiné na to, že USA vydávají na zbrojení osmačtyřicet procent celosvětových výdajů, celkem 540 miliard dolarů. Toto vyhazování není podle řečníků potřeba podporovat schválením umístění radaru. Později vystoupili členky iniciativy Ne základnám Yvona Novomestská a Zdeňka Ulmannová (předsedkyně strany Rovnost šancí). Novomestská prohlásila, že proti militantní politice Bushovy administrativy protestují i stovky tisíc lidí ve Spojených státech amerických. Ulmannová doplnila, že v USA by jistě podobnou základnu místní obyvatelstvo nepovolilo a že o podobném převládajícím mínění hovoří i průzkumy veřejného mínění v České republice. S další námitkou přišel publicista Petr Uhl, který poznamenal, že umístění americké radarové základny na území ČR by bylo v rozporu s obrannou politikou v rámci Evropské unie a dokonce i NATO. Nejednalo by se totiž o multilaterální, nýbrž bilaterální smlouvu.
Na demonstraci však lidé nepřišli jen vyjádřit svůj názor na základny. Některé přiměl k účasti i fakt, že byla demonstrace zakázána. Paní Libuše Marešová kvůli tomu přijela do Prahy ze západočeského Nejdku: „Naštvalo mě, že byla demonstrace zakázaná. To považuji za nedemokratický projev. Proto jsem neváhala a přijela,“ prohlásila.
Po vystoupení řečníků se protestující vydali k ambasádě USA. Cestou skandovali hesla: „Referendum!“, „Ne základnám!“, „Nechceme vaše radary, ani vaše dolary!“, „Go home, John!“, „Go home, army, go home!“, „Ódéeska, zase cizí vojska!“ a podobně. Poté se průvod vydal před Úřad vlády, kde byla demonstrace, po provolávání stejných hesel, ukončena.
Šance základny i referenda
Protesty budou jistě v dalších dnech pokračovat. Jaký ale mohou přinést výsledek? Prosazení požadavku na vypsání referenda o základnách je při současném složení sněmovny a senátu zřejmě nereálné. Muselo by totiž dojít k přijetí změny ústavního zákona, k čemuž je jen ve sněmovně zapotřebí minimálně 120 hlasů. ODS, která referendum naprosto odmítá, přitom disponuje 81 sněmovními hlasy, a může tak zablokovat přijetí jakéhokoli ústavního zákona. Nemluvě o senátu, kde má dokonce nadpoloviční většinu. Vyhlášení referenda ODS (i KDU-ČSL) stále vehementněji odmítá mimo jiné také proto, že by v něm podle průzkumů veřejného mínění instalace radaru pravděpodobně neprošla. O umístění radaru tedy zřejmě rozhodnou poslanci a poslankyně. Aby mohla být americká základna v České republice vybudována, musela by pro ni zvednout ruku nadpoloviční většina jak členů sněmovny, tak senátu. V senátu je kvůli převaze ODS v podstatě jistý souhlas. Ve sněmovně by ale podle všech dosud zveřejněných stanovisek politických stran radar projít neměl. Pro jeho instalaci na základě bilaterální smlouvy ČR s USA se vyslovují ODS a KDU-ČSL (dohromady 94 hlasů), proti KSČM, ČSSD a SZ (dohromady 104 hlasů). Stanovisko dvou bývalých členů poslaneckého klubu sociální demokracie Melčáka a Pohanky by proto nemělo být určující.
Autorka je redaktorka tiskové agentury gitA – www.ta-gita.cz.