Finské nakladatelství Otava zažilo úspěšný rok, neboť obě nejvýznamnější literární ceny náleží knihám z jeho katalogu. Nejdříve se z ceny Finlandia Junior, udělené nejlepší knize pro děti a mládež už po jedenácté, radoval autorský a ilustrátorský manželský pár Aino Havukainenová a Sami Toivonen. Jejich obrázkový manuál o Finsku, jehož hlavními hrdiny jsou dva svérázní bratři Tatu a Patu, je pozoruhodným příspěvkem k devadesátému výročí nezávislosti, které tato severská republika oslavila 6. prosince. Finsko podle Tatua a Patua (Tatun ja Patun Suomi) je již pátým příběhem této povedené kreslené dvojice, která se tentokrát rozhodla podrobit „vědeckému“ zkoumání finskou přírodu, historii, zvyky i kulturní ikony. Jde o objektivní pohled zvenčí a vtipné ilustrace jsou plné detailů, takže je na nich co objevovat i při opakovaném čtení. Autoři totiž z vlastní zkušenosti dobře vědí, že dětské knížky se čtou stále dokola a že by to mělo bavit nejen děti, ale i dospělé, kteří předčítají. O několik dní později pak Otava bodovala i v hlavní kategorii – laureátem ceny Finlandia, udělované nejlepšímu románu roku, se stal výtvarník a spisovatel Hannu Väisänen. Autobiografická kniha Jiné boty (Toiset kengät) navazuje na jeho rovněž autobiografickou románovou prvotinu Kousky sucharů (Vanikan palat, 2004), v níž hlavní hrdina Antero líčí těžké dětství v početné rodině přísného ovdovělého poddůstojníka. V Jiných botách Antero pomalu dospívá, uvědomuje si umělecké nadání a postupně se vymaňuje z rodinných pout. Kulturní redaktorka Kaisu Mikkola (mimochodem stejně jako vítězný autor rodačka ze severofinského Oulu, což zavdalo příležitost k nejrůznějším spekulacím o lokálním patriotismu), která vítěze ze šestice nominovaných vybírala letos, ve svém zdůvodnění vysvětlila, že zvolila knihu, která „má potenciál stát se klasikou a kterou je radost číst i podruhé či dokonce potřetí“. Pětapadesátiletý Väisänen žije v současné době v Paříži a zažívá cenami vskutku nabité období, protože nedávno získal i státní uměleckou cenu za své výtvarné počiny. Mezi nominované dále patřili finskošvédská spisovatelka Agneta Ara s magickým románem V Madridu byla zima (Det har varit kallt i Madrid), Juha Itkonen a jeho Směrem k (Kohti), vyjadřující se k otázce krize mezigeneračních vztahů, Jari Järvelä s další aktualizovanou variací na věčné téma mladé lásky, nazvanou prostě Romeo a Julie (Romeo ja Julia), Sirpa Kähkönenová a její historický román Křídla z prostěradla (Lakanasiivet), zachycující jeden den v Kuopiu roku 1941, a prvotina Laury Lindstedtové Nůžky (Sakset), jejímž tématem je (ne)naplněnost adoptivního mateřství. A abychom nazapomněli na literaturu faktu – cenu Tieto-Finlandia pro rok 2007 získal filmový historik a režisér Peter von Bagh za dokumentární koláž nazvanou Modrá píseň. Příběh umění v nezávislém Finsku (Sininen laulu. Itsenäisen Suomen taiteiden tarina), která doplňuje jeho stejnojmenný dvanáctidílný dokument.
Příbuzné články
Knihovna cizincům
Počet cizinců v ČR stále stoupá, což by měly vzít v potaz úřady, ale i knihovny. V knihovním zákoně je totiž psáno, že veřejná knihovna je „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby“. …
Otec i syn i Petrohrad svatý
Chrám svatého Izáka Kariho Hotakainena
Někdy má spisovatel se svou knihou takové štěstí, že se zalíbí čtenářům i kritice. Pokud to není autor jedné knihy, položí si nutně otázku, co dál. Před tímto nesnadným…
Píšu o mužích, protože je znám líp
Finskému spisovateli Petrimu Tamminenovi letos vyšel první překlad do češtiny – román o zrání v muže, nazvaný Strýčkova ponaučení (viz A2 č. 10/2009). Při této příležitosti …