finská literatura

odražme se na svých nožích za ticha, naberme po lesklé vodní ploše směr sever. Obecným problémem finské literatury je podle jednoho německého překladatele (s. 8–9) neexistence intelektuální polemiky, která by stála za řeč. „Což souvisí s tím, že pojem intelektuál má ve finských kulturních kruzích negativní přídech.“ Sami autoři takové označení odmítají jako přilnavou potupu. To mají Finové s námi společné, stejně jako vášnivě dvojaký vztah k Rusku a jeho kultuře. Rozdíl je v severské nemluvnosti (získat interview se spisovatelem Hotakainenem je tučný bobřík) a ve státní podpoře literárního života. Rej vloček protneme též v eseji Alice Dvorské (16–17), která poučena setkáním s lidmi národa Diné a několika filmy o indiánech nabízí půvabnou přehlídku bílých stereotypů. A rozhodně nepřehlédněte text Jiřího Vančury o knize jednoho z tvůrců české privatizace Tomáše Ježka (19), jsou v něm i pěkné citace. – V čísle najdete první hudební zápisník Karla Veselého, který se bude střídat s Pavlem Klusákem. Z redakce A2 odešel Aleš Stuchlý, tímto ho srdečně zdravíme a přejeme mu hezký týden; filmové stránky nyní připravuje Kamila Boháčková, již můžete znát mimo jiné z časopisu Cinepur, a hudební Petr Ferenc (His Voice).

Severní ledové čtení!