dramaticko-erotický výraz talentované herečky Shu Qi na titulní straně uvádí poslední z letošních filmových čísel A2 (podpořených Odborem médií a audiovize MK ČR). Po blocích věnovaných africké, kanadské a maďarské kinematografii připravil redaktor Aleš Stuchlý šikézní vějíř stránek o tchajwanském a korejském filmu. Kromě základního přehledu o tematice nabízí texty o dílech, jež lze právě teď v Česku zhlédnout. – Když jsme se před časem na webu tydenikA2.cz ptali, nakolik si naši čtenáři považují Ceny Jindřicha Chalupeckého, udělované mladým výtvarníkům (vesměs tvůrcům konceptů), odpovědí přišlo nečekané množství. Přisypávaly se symetricky hned na hromadu „prestižní“, hned k hromádkám „podvod“ a „obchod“, a my je sledovali s žárlivou nejistotou lakomé Barky. Naše pochybnosti o současném mladém konceptu jsou snad nyní, po udělení ceny, kdy se k ní vyjadřují odborníci i umělci, omluvitelné. Povšimněte si jen druhů formulační nerozhodnosti, jež citují i užívají též texty v tomto čísle A2 (s. 2, 5, 8): teoretická hantýrka, uválený soukromý jazyk, klišé, dlouhá vodítka alibistických vsuvek, to vše ve zvláštní směsi. Nejsme zvyklí plést se znalcům do hovoru, jejich nástroje se nám vymykají. Ale je nutno s tím znovu skončit, alespoň otázkami (31). – Z čísla 48 upozorňuji na ukázku z románu švýcarského ironika Urse Widmera (26–27), analýzu anglického vysílání al-Džazíry (18) a úvahu o krvavé ukrutnosti dnešního německého a rakouského divadla (10).
Chirurgické čtení!
Libuše Bělunková