Velké příběhy, ne menší než ten o americkém vrahovi, který po útěku z vězení žil více než dvacet let jako úspěšný básník; portréty velkých mužů ve formě televizního infotainmentu, jako třeba detektivka Jamese Marshe Muž na drátě, anebo příběh o britském chirurgovi, který po příjezdu na Ukrajinu vidí, že lidé umírají na lehce odstranitelné nádory na mozku, a snaží se situaci změnit (tento dokument vyhrál Hlavní cenu) – právě tím je příznačný největší severoamerický festival dokumentárního filmu Hot Docs, který se ve dnech 17.–27. 4. uskutečnil v kanadském Torontu. Programově jde však spíše o konzervativní festival, o čemž svědčí i výběr lidí, od nichž se očekává jeho zásadní reflexe – hlavní porotu tvořil spolu s filmovým kritikem dramaturg finské televize a novinářka. Některé filmy festival označuje za experimentální dokumenty, ale ve skutečnosti většinou jde o konvenční snímky, často až neobratně nebo kýčovitě natočené, které portrétují malíře nebo rockovou kapelu. Retrospektiva, věnovaná kanadskému tvůrci, představila tvorbu režisérky Jennifer Baichwalové, autorky mnoha oceňovaných dokumentů, naposledy i u nás promítaného dokumentu Vyráběné krajiny – vizuálně ohromujícího svědectví o mechanice života v Číně. Cenu za celoživotní přínos dokumentu si přijel převzít Richard Leacock, slavný režisér cinema direkt, který i tentokrát sklidil obrovské ovace vestoje.
Hot Docs však funguje především jako podloží pro filmové profesionály. Pro hosty z řad filmových profesionálů je k dispozici online komunita, kam se přihlásíte se svými kontaktními údaji, a pak si listujete kategoriemi hostů, které můžete přímo kontaktovat. Mezi desítkami dalších akcí pořádá několik workshopů pro začínající dokumentaristy a semináře pro studenty filmových škol, kteří se chystají absolvovat. Velká část doprovodného programu je věnována novým médiím – jeden z diskusních panelů se jmenoval Jak on-line platformy zachrání autorský dokument a důraz, který kladl nejen na nové digitální televizní kanály specializované na dokumentární film, ale především na obsahy pro nová média, třeba pro mobilní telefony nebo iPody, je nejvýraznější agendou o vývoji dokumentu ve světě.
Festival spolu s produkční a mediální společností Canwest letos založily fond pro podporu dokumentárních filmů, dohromady byl vstupní vklad 4 miliony kanadských dolarů. Fond je rozdělený na dvě části – 3 miliony dolarů pro dokončování filmů (sociální, kulturní a politické solitérní dokumenty z kanadské produkce, z fondu bude moci každý projekt čerpat maximálně 100 000 CAD, které mohou tvořit nanejvýš 20 % celkového rozpočtu) a 1 milion pro bezúročné půjčky do začátku nových, ještě zcela nezafinancovaných nebo riskantních dokumentárních projektů. U nás a v okolních zemích je podobnou iniciativou česko-německý projekt – letos vyhlášený pod tematickým názvem Breathless, který ve spolupráci německého festivalu v Lipsku, českého Institutu dokumentárních filmů a MFDF Jihlava podpoří vznik šesti krátkých dokumentárních filmů. Hot Docs je festival, o němž se nemluví tak jednoznačně – nenajdete tady desítky úžasných filmů, ale není to ani amsterodamská IDFa, která se topí v záplavě špatných televizních filmů a lidé sem jezdí hlavně kvůli filmovému trhu.
Autorka je organizátorka MFDF Jihlava.