editorial
Spojování různých druhů umění a společenského života, jak se o to neustále snaží A2, je běžný přístup v uměleckých centrech, která vznikají v bývalých industriálních zónách na okrajích měst. Přinášíme reportáže z takových míst v Berlíně (s. 23), v Paříži a v Pekingu (25). Policií vyklízené squaty, promrzlé ateliéry, zaprášené divadelní sály, ale i obrovská rekonstruovaná centra, snobské galerie, stylové bary a kavárny s průmyslovými detaily, prodejny užitého umění. Nutnost, odpor; móda; výdělek. Spousta podob – inspirace i podezření. Existuje už i síť takových uměleckých center Trans Europe Halles (teh.net), kde Česká republika jako téměř jediná z evropských států chybí. Martina Křížková a Markéta Kubačáková však představují pět pražských podniků, které zatím hlavně bojují (1). Jako všechno nové to ani polepšené fabriky nemají lehké. Doba, kdy se za kulturními centry do Brna, Ostravy, Olomouce či Prahy opakovaně pohrnou uměníchtiví cizinci, kteří naše památky zhlédli před patnácti lety, se příliš neblíží. – A zdá se, že nepřijedou ani za jiným živým uměním. Pracuje na tom například pražský magistrát. Pokud proti tomu chcete něco udělat, podpořte právě v nadcházejícím týdnu Dny neklidu za Prahu kulturní. Do ulic! Černobílou stužku a petiční archy s sebou. Informace na s. 4 dole.
Sekernické čtení!
komentář
recenze čísla
Janusovská tvář modernity
Svět podle Jana Kellera
literatura
Je Velký bratr stávkokaz?
1985 Anthonyho Burgesse
Kulinární stránka emigrantství
Proč se dítě vaří v kaši Aglaji Veteranyi
Ten tahák si fakt netahejte
Sokratův maturitní bolehlav
divadlo
Balety se značkou Libor Vaculík
Na cestě mezi baletem a muzikálem
hudba
Druhá míza!
Zdařilé znovuzdivočení Nicka Cavea
Nahrávky Osvobozeného divadla
Chyby zdánlivě reprezentativní edice
výtvarné umění
galerie
esej
Kam zmizelo město, jež neexistuje?
Stíny našich cizích předků
rozhovor
Celým etnikům hrozí vyhynutí
Se spisovatelem Luisem Sepúlvedou nejen o černém románu
beletrie
společnost