Zpolitizovaná Rada Českého rozhlasu došikanovala veřejnoprávní rozhlas k vypnutí analogového signálu Českého rozhlasu 4 – Radia Wave, jediné stanice, která naplňuje veřejnou službu mladšímu publiku a zájemci o alternativní kulturu – od začátku týdne už jen v omezené, digitální podobě.
Dozorčí orgán jménem Rada Českého rozhlasu je „nezávislý na politických stranách“, stojí v jednacím řádu (viz www.rozhlas.cz/rada). Ha ha, chce se říct každému, kdo ví, že její místopředsedkyně a mluvčí v jedné osobě Dana Jaklová je členka ODS a dalších vazeb je požehnaně. Výjimečně měl pravdu ministr kultury Václav Jehlička, když se po zasedání vlády prořekl: „Ony ty rady jsou v podstatě jen prodlouženou rukou politických stran, poslaneckých klubů.“ Člen Rady České televize Jiří Voráč s podobně trpkou zkušeností se svými zatuchlými kolegy-radními zmínil před časem podobnost s mafií. Jeho příklad je ostatně důkazem toho, že zrušení čerstvého veřejnoprávního závanu se netýká jedné konkrétní rádiové stanice, ale jde o příklad významného ohrožení celého kulturního prostředí.
Nalaďte písničky na přání
Čtvrtý okruh Českého rozhlasu vysílá od ledna roku 2006 a v dnešní dramaturgii hraje namátkou Einstürzende Neubauten, Animal Collective, Modeselektor, Radiohead, Björk, ale zaměřuje se hlavně na nejnovější hudbu a objevování v Česku nepříliš známých jmen. Zároveň nerezignuje na mluvené slovo, není rádiem DJ’s, ale moderátorů a reportérů (přes den) a večerních žánrových specialistů. Od 31. srpna ale pokračuje pouze digitálně (na internetu, v DVB-T a dalších minoritních systémech šíření). Místo něj na původní středočeské frekvenci uslyšíte pohádky, dechovku a písničky na přání ČRo 2 – Praha jako důkaz toho, že bývalý kmitočet vysílače na Cukráku 100,7 FM bylo potřeba stanici odebrat, aniž by se tím komukoliv jinému prospělo.
Rada ČRo za podpory Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dotlačila generálního ředitele rozhlasu Václava Kasíka po soudním sporu a právních analýzách (všechny dávaly stanici šanci pokračovat) nakonec pouze pod pohrůžkou odvolání z funkce k vypnutí analogového vysílání Radia Wave. Nebyla nejmenší vůle vyložit zákon ve prospěch rozhlasu. Ze vzniklé situace nikdo neprofituje, snad leda komerční konkurence, které Radio Wave nebere obživu-reklamu (vysílá pár minut reklamy denně), ale hrozí úbytkem posluchačů a především proměnou zapšklého normalizačního českého éteru, ve kterém většina stanic pěstuje u posluchačů návyky hraničící s kulturní infantilizací a znesvéprávňováním.
Rada, jejíž charakter je dán složením a inteligencí současné Poslanecké sněmovny, ztěžuje život celému Českému rozhlasu, místo aby uplatňovala „právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu“. Radio Wave (zřízené za jiného složení Rady) na to doplatilo nejen kvůli obchodním zájmům a lobby konkurence, ale také proto, že bolševicky uvažující, přestárlé radní provokuje, jak o tom výmluvně svědčí zápisy z jejich veřejných zasedání a neveřejných schůzí předsednictva. Zaznamenáníhodná je například stížnost členů rady na příliš vysoký počet anglických názvů pořadů stanice. Kromě evidentní inspirace předlistopadovými praktikami „pravicových“ radních se nakonec ukázalo, že zřejmě považují mezanin nebo rentgen za cizí slova.
Čekání na zadání
Ing. Radek Vogl, tj. jakýsi specialista pověřený výhradním sledováním programu stanice, dodává radním „expertizy“ – však si jeho přitroublé poznámky poslechněte na audiozáznamech z jednání Rady ČRo, kde je vždy předčítají. O hudební dramaturgii tento „mediální odborník“ nedokáže napsat do svých hodnocení asi vůbec nic, zjevně se jen snaží přežít hudební blok (maximálně za pomoci encyklopedie napíše, že píseň Gott ist ein Popstar je prý „nábožensky kontroverzní“ – viz audiozáznam 8. veřejné schůze v roce 2008), aby se mohl pustit do kritiky slovesných částí. U nich mu pak vadí i „subjektivní spekulace“ v anotaci cestovatelského pořadu, že Skot a předseda Klubu přátel Skotska mluvili o „nekráse skotských žen“. Prý je to nekorektní! Na písemné reakce šéfredaktorky stanice Judity Hrubešové nereflektuje, pravděpodobně je vůbec nemá od Rady ČRo k dispozici.
V zápisu z jednání předsednictva na mimořádně uživatelsky nepříjemných stránkách rady si lze i přečíst, že místopředseda Jíša žádá od Radia Wave předložení pilotního pořadu před nasazením ve vysílání – to je bezprecedentní přání, v přímém rozporu s jednacím řádem, kde se praví, že „kontrola tvorby a šíření programů Radou je vnější a následná, tzn. že Rada nezasahuje do přímého řízení ČRo…“.
S takovým přístupem se nelze divit, když Rada ČRo na zasedání zhruba dvě hodiny kritizuje program Radia Wave a poslouchá celý pořad, o jehož zrušení usiluje (streetartový Pasta Point), a pak jednou větou odpoví na došlou posluchačskou stížnost ohledně Radiožurnálu, že není kompetentní zasahovat do programu stanic. Ke změnám programu skutečně pravomocná není, rada pouze doporučuje a tlačí na management rozhlasu. V něm jí někteří s vidinou budoucího kariérního postupu rádi vyjdou vstříc – například programový ředitel Richard Medek, který se kupříkladu ve shodě s radními zasazuje o to, aby se DJové museli představovat civilním jménem, nikoliv svým uměleckým jménem – prý by byl rozhlas jinak méně důvěryhodný! Richard Medek ostatně několikrát nepravdivě informoval média i radní o rozpočtu Radia Wave (přestřelil téměř na dvojnásobek) a marketingu stanice (popřel, že je příkazem shora minimalizovaný). V mediálních kruzích ale nedávno zaujal hlavně slizkým výrokem na českokrumlovském semináři, kde na adresu přítomných politiků pronesl za veřejnoprávní média zvolání o tom, že čeká na zadání, které bude rád plnit…
Kromě toho Dana Jaklová kritizovala údajnou přílišnou odlišnost webu stanice od ostatních rozhlasových stránek, Antonín Zelenka si stěžoval na zvukovou grafiku stanice a radní zcela absurdně tvrdí, že „[finanční] ocenění pracovníků RW je ve srovnání s pracovníky ostatních stanic a studií nadstandardní“. Suma sumárum – na Radiu Wave radě vadí všechno, od A do Zet. Bude hodně zajímavé sledovat její postup vůči stanici po odebrání analogového vysílače – dá se předpokládat, že nastane boj o finance při schvalování rozpočtu na další rok nebo že ještě přitvrdí kritika programu. Může ale tohle jít vůbec ještě dál?
Srovnávání jednacího řádu a zákonů (na které se radní tolik odvolávají) s praxí vede člověka k nečemu většímu než jen znepokojení. Spojené síly lobby a kulturní normalizace sice zase jednou zvítězily, ale Radio Wave zatím vysílá a pije krev radním dál. I když jen digitálně.
Autor je spolupracovník redakce.