zotročení internetem

„Tvrdí, že je to přátelství. My tvrdíme, že je to neplacená práce. S každým lajkem, chatem, tagem nebo šťouchnutím jim vyděláváme peníze. Nazývají to sdílením. Pro nás je to krádež. Příliš dlouho jsme se řídili jejich podmínkami, teď si je chceme určovat sami.“ Tak začíná anonymní manifest Mzdy za Facebook, který mimo jiné konstatuje, že surfováním po internetu zadarmo pracujeme pro firmy, jako jsou Google, Facebook, Twitter, YouTube a další. A v souvislosti s tím se v aktuálním čísle ptáme, jestli se ze svobodného a snadno dostupného média, bez něhož už si dnes naše životy prakticky nedokážeme představit, nestal prostředek ovládání, špehování, destrukce sociálních vazeb nebo výnosného obchodu s informacemi. Virtuálnímu aktivismu se věnuje Jan Bělíček, který celé téma připravil, z textu Honzy Šípka se dozvíte třeba to, že když si mailujete s někým, kdo si mailuje s někým, kdo si někdy mailoval s někým podezřelým, například s teroristou, tak máte prostě smůlu: dostanete se na seznam nebezpečných osob a budete sledováni. V čísle se také jako obvykle touto dobou přehrabujeme v italských hororech, pornofilmech a jiných kinematografických bizarnostech – blíží se totiž Festival otrlého diváka. Buďte obezřetní, buďte otrlí, žijte offline!