Česká televize předvedla zajímavý slovní veletoč, když nejprve prostřednictvím zpravodajského serveru Týden.cz potvrdila „zrušení redakce kulturního zpravodajství“, a později upřesňovala, že nejde o žádné zrušení, ale včlenění kultury do redakce domácího zpravodajství.
Samostatná redakce kultury v České televizi prý nebyla systematicky řízená a přestávala udávat trend, což přeloženo do řeči normálních smrtelníků znamená, že si vedoucí kulturní redakce Otakar Svoboda trajdal po světě, zatímco vedení zpravodajství od něj očekávalo spíš manažerská rozhodování. „Otakar Svoboda měl příliš mnoho aktivit najednou, snažil se dělat reportérskou práci, moderovat, jezdil do zahraničí, ale my jsme potřebovali někoho, kdo bude tu redakci řídit,“ vysvětluje ředitel zpravodajství ČT Milan Fridrich.
A tak zatímco se ve všech ostatních redakcích zpravodajství ČT – domácí, zahraniční i ekonomické – takový manažer schopný „udávat moderní trendy“ a inovovat přístup k hledání témat a jejich zpracování našel, Otakar Svoboda dál pokračoval ve svých „devatero řemeslech“. A protože se jeho názor na další rozvoj kulturní redakce diametrálně lišil od názoru jeho nadřízených, a na Kavčích horách zrovna není žádný redaktor kulturního zpravodajství manažerského typu, zaplula kulturní redakce dočasně do domácího zpravodajství.
Kultura musí být samostatná
Pokud to bude opravdu dočasně a ona dočasnost nebude synonymem délky pobytu sovětských vojsk v někdejším Československu, proč by ne. Ostatně, najít někoho, kdo by byl dostatečně inovativní, měl manažerské schopnosti a dokázal pod hlavičkou jedné redakce skloubit kulturu, mainstream, vědu a techniku – což je požadavek ředitele zpravodajství ČT na podobu obnovené redakce kultury –, nebude zrovna lehké. „Nikoho takového teď po ruce nemáme,“ připouští Fridrich.
Alespoň že nedojde na „konečné řešení“, jak sloučení kulturní redakce s domácím zpravodajstvím ČT nazval na serveru Týden.cz šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Petrov. Místo toho je jasné, že lidem z vedení zpravodajství jde hlavně o blaho diváka. Otakar Svoboda si bude moci dál připravovat svá intelektuální kulturní témata a jednou denně moderovat pořad Kultura ČT 24 na zpravodajském kanálu. Nebude to ale on, kdo by měl divákům ČT diktovat kulturní vkus.
Nabízí se ovšem otázka, zda právě ony menšinové intelektuálně laděné zprávy z kultury od Otakara Svobody nejsou to pravé, co by měla ve svém zpravodajství vysílat veřejnoprávní televize. Kdo jiný by je dával, když ne ona? Není to vlastně její poslání? Stejně tak jako sportovní kanál ČT 4 Sport dává prostor přenosům menšinových domácích sportů, měly by i zpravodajské pořady ČT v oblasti kultury informovat diváky i o něčem jiném než jen o popkultuře. Ale ona popkultura by v nich zároveň neměla chybět.
Dvě zprávy v Událostech denně
„Mým cílem je mít dvě zajímavé zprávy z kultury denně v hlavních Událostech,“ líčí Milan Fridrich. Za existence Svobodovy redakce kulturního zpravodajství toho prý ČT absolutně nebyla schopna. Ba co víc, většina kulturních zpráv byla jenom o tom, že se někde něco stalo. Neinformovala o trendech, o novinkách, o kulturních vlnách, ale třeba ani o vývoji designu. To všechno by chtěl Fridrich vidět v nové redakci kultury, inovací a vědy, jež vznikne hned, jakmile se na Kavčích horách objeví onen bájný kulturní vedoucí manažerského typu.
Pod redakci kultury by pak podle Fridricha měly spadat i pořady Prizma nebo Planeta věda. Převedeno do novinové podoby, je to stejné, jako kdyby Lidové noviny spojily redakce kultury, vědy a přílohy Orientace. A to si lze dost dobře představit. Jenom ta kultura by odtamtud pořád vyčuhovala jako něco mimořádného, co si zaslouží mít alespoň nějaké výsadnější postavení. Proto by také ČT neměla s hledáním nového vedoucího kultury otálet, protože není dlouhodobě představitelné, aby jím byl odpovědný vedoucí domácího zpravodajství ČT Ondřej Neumann.
ČT by neměla podléhat módním trendům
I když v tom by mohl být ze strany vedení zpravodajství ČT záměr: zbavit se „intelektuálských“ zpráv o opeře a divadle ve prospěch většinové kultury. Něčeho, na co se podívá víc diváků. Ostatně, nedávná internetová bitva Novy s Českou televizí o zveřejňování dat sledovanosti hlavních zpravodajských relací ukázala, že Události na ČT sledují především starší a vyloženě staří diváci. Takže zpravodajství teď nabídne něco stravitelného i těm mladším. Pokud zároveň zachová alespoň přiměřenou část kulturních zpráv „starého typu“, je úplně jedno, jestli je bude připravovat Otakar Svoboda a zda přitom poletí se symfonickým orchestrem do Sydney.
ČT je přece jenom veřejnoprávní televize. Módní trendy by jí neměly unikat, ale zároveň by pro ni neměly být modlou. Na to máme komerční televize, a těch je tu dostatek.
Autor je šéfredaktor serveru www.DigiZone.cz.