glosa Filipa Pospíšila

Pravdivost sporného rčení o tom, že kdo nezná vlastní historii, je nucen ji neustále opakovat, dost zvláštním způsobem podpořila Mladá fronta DNES. Dva dny po sobě (9. a 10. října) na titulní stránce přinášela „exkluzivně materiál“, protože „získala dosud neznámé dokumenty o sledování Václava Havla“. První den citovala z dokumentů popisujících práci tehdejší VI. správy, kde pracovali technici StB, kteří koncem šedesátých let nainstalovali štěnice do bytu Václava Havla. Druhý den přinesla úryvky ze vzpomínek sledovaného spisovatele, který popisoval, jak stál ve svém bytě na štaflích a usilovně tahal za dráty od odposlouchávacího zařízení vedoucí ze stropu. Na půdě nad ním stejně usilovně držel dráty důstojník komunistické tajné policie. Ti, kdo si opravdu pamatují hodně nedávnou historii, při tom líčení měli pocit déjà vu. Oprávněně. „,V jeden okamžik se s Havlem dokonce skrz strop přetahovali o mikrofon,’ směje se Žáček nad spisem,“ napsal ve svém exkluzivním materiá­lu založeném na stejné příhodě a stejném spisu již 27. prosince 2006 v Právu Petr Blahuš. Text šel také z titulní stránky. Redakce MF DNES si to zřejmě nepamatuje a ani neumí vyhledávat v monitoringu tisku. Je tak odsouzena k exkluzivnímu opakování.