Jak se Kocáb popasoval s Romy

Vyjednávání o nové vládě ještě probíhají, někteří z jejich aktérů se však již nechali slyšet, že by v rámci úspor mohli zrušit post ministra pro lidská práva, případně i vládního zmocněnce pro stejnou oblast. Proti podobným nápadům již 10. června 2010 vystoupilo otevřeným dopisem devět nevládních organizací, mezi nimi i organizace zabývající se pomocí Romům, zdravotně postiženým či sociálně slabým. Ve svém prohlášení ocenily, že minulá vláda zřídila post ministra pro lidská práva, a zároveň argumentovaly, že „v obdobích krize, kdy nastává růst sociálních a ekonomických nerovností a extremistických tendencí, by se nemělo zapomínat na důležitá témata, jako jsou lidská práva, práva menšin a sociální soudržnost“.

Tlusté účty

Apel nevládních organizací přišel právě ve chvíli, kdy odcházející vláda a s ní i někdejší ministr pro lidská práva a nyní zmocněnec Michael Kocáb skládají své účty z působení v této oblasti. Na svém zasedání 14. června vláda projednávala hned několik materiálů, které jí Kocáb předložil. Ve velmi objemném balíku byla obsažena Východiska Strategie boje se sociálním vyloučením, Zpráva o stavu lidských práv v České republice za rok 2009, Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2009, Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2011, Informace o realizaci Hlavních oblastí státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím v roce 2009, Souhrnná zpráva o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže v roce 2009 a Zpráva o plnění opatření Národního plánu podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 –2009 v roce 2009. Jaký obraz o působení nedávno zřízeného resortu přinášejí?

I když hlasováním na vládě nakonec hladce prošel, asi nejvíce diskusí vyvolal materiál nazvaný Východiska Strategie boje se sociálním vyloučením. Kritizován byl především ze dvou stran. Výhrady zástupců některých romských organizací a jednotlivců shrnul asi nejpregnantněji v dubnovém čísle časopisu Romano hangos Karel Holomek. Tento známý romský aktivista je v současné době předsedou Společenství Romů na Moravě, čestným předsedou Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury, ředitelem Mezinárodního romského centra při Helsinském občanském shromáždění, členem vládní rady pro lidská práva a zároveň vydavatelem zmíněného časopisu. Ohrazoval se zejména proti vyjádřením, že Romové netvoří jednu komunitu ani národnostní menšinu, nýbrž rodové klany vymezené vzájemnou neprostupností, které nejsou schopny formulovat společné zájmy a vybírat a respektovat vlastní reprezentaci. Uráželo jej tvrzení, že „romství“ působí jako znevýhodňující faktor a retardační prvek, bránící hlavně vzdělávání a rozvoji osobní zodpovědnosti a motivace, a skutečnost, že v materiálu není nic o nutnosti podpory rozvoje romštiny.

Odložená rozhodnutí

Z jiné strany materiál naopak kritizovala ministerstva. Upozornila na to, že Kocáb místo toho, aby v souladu s loňským usnesením vlády připravil dokument ve spolupráci s dalšími resorty, vybral si agenturu Ivana Gabala a Petra Víška, která pro něj za téměř milion korun materiál vyrobila. Zpracovaný dokument však podle ministerstva financí „řeší pouze problém Romů, neodpovídá jeho názvu (a tím ani uloženému úkolu), ale řeší pouze jednu – byť velmi problematickou oblast“. Podle ministerstva vnitra je pak jeho původní verze plná „nepodložených tvrzení a vágních formulací, pravopisných a gramatických chyb, nejsou jednotně ani řádně citovány zdroje, řada vět nedává smysl“. Zástupci vnitra při připomínkovém řízení museli konstatovat, že „dokument je pouze dalším shrnutím dosavadních poznatků v oblasti sociálního vyloučení a v žádném případě není strategickým dokumentem. Původně zadaný úkol nebyl splněn.“ Po této kritice musel Kocáb materiál přepracovat a přejmenoval ho na Východiska. Pod tímto názvem vláda dokument schválila a rozhodla o tom, že Strategie, obsahující konkrétní úkoly pro ministerstva, má být odložena až do 31. prosince 2010.

Aktuální vládní dokumenty týkající se sociálního vyloučení, lidských práv a Romů se vypořádávají také s nevypořádaným dědictvím po předchůdkyni ministra Kocába. Jedná se o projekt Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Tu převzal ministr Kocáb prakticky v troskách v únoru loňského roku. Jak vyplývá ze zprávy o činnosti za rok 2009, kterou vláda projednala letos v květnu, agenturu se podařilo víceméně personálně i metodicky stabilizovat a v současné době působí ve 23 z odhadovaných více než 300 vyloučených lokalit (ghett) v České republice. I když se momentálně podílí výzkumy, koordinací a radou na řadě lokálních projektů a spolurozhoduje o rozdělování stovek milionů korun především z evropských fondů, její další osud se Kocábovi nepodařilo zcela vyjasnit. „Chceme být ústředním správním úřadem, u legislativní rady vlády jsme ale zatím neuspěli,“ komentuje ředitel agentury Martin Šimáček květnové rozhodnutí vlády, že agentura až do konce roku 2012 zůstane součástí Úřadu vlády. „Budeme alespoň moci pokračovat v práci, identifikovat klíčové dysfunkce systémů a připravit návrhy změn v zákonech včetně těch, které se týkají podporovaného bydlení,“ snaží se na odkladu rozhodnutí o posílení pozice agentury hledat pozitivní stránky.

Ví přitom, že nezaměstnanost, nemožnost přístupu k řádnému vzdělání, službám či bytu, která se týká celých skupin obyvatel, je (jak ostatně přiznávají i vládou posvěcené dokumenty) způsobena zásadními nedostatky státní sociální politiky. Patří k nim například neexistence státní politiky sociálního bydlení či špatná koordinace sociální politiky mezi lokální, krajskou a státní úrovní. Tyto nedostatky nemůže malá agentura ani fondy z Evropské unie nahradit. „Někdy se ptám sám sebe, jestli nejsme jen malou náplastí na chyby sociálního systému,“ konstatuje smutně Martin Šimáček.

Píšeme si, opět hůř

Dokumenty vlády, které se snaží sociální problémy uchopit na značně kluzkém etnickém základě, tak na jedné straně konstatují, že na rozvoj romských vyloučených i nevyloučených skupin vynakládala odcházející vláda největší prostředky v historii (a věnovala jí také nejvíce stran papíru). Stovky milionů korun ale nezabránily konstatováním, že „v oblasti bydlení opět nelze zaznamenat změny v situaci Romů k lepšímu“, „situace Romů v oblasti zaměstnanosti se v roce 2009 spíše zhoršila“, „výzkumná studie SASTIPEN – Romská populace a zdraví, zveřejněná v roce 2009, zaznamenala horší zdravotní stav sociálně vyloučených Romů“ (citace ze závěru Zprávy o stavu romských komunit za rok 2009). Jakým způsobem k těmto varováním přistoupí nová vláda a jak naváže na působení svých předchůdců, již brzy uvidíme.